Máme za sebou tři týdny na cestách po Rakousku a hlavně Slovinsku. V kolech auta 2000 km a utraceno 45170 Kč. Zážitků nepočítaně a teprve přijde čas na prohlížení fotek a zpětného kochání.

Dnešní článek ale pro svou délku rozdělím na dvě části: 1) Ďas jede, ale stále bliká a 2) Dovolená Ďasem. Sami si vyberte, která vás bude zajímat a tu druhou můžete vynechat.

1) Ďas jede, ale stále bliká

Než se zakousnu do toho kyselého jablíčka, trošku to odlehčíme.

Kazety vládnou kokpitu

Pro navození atmosféry, která vládla v naší obytné dodávce, si pusťte tuhle pecku! V našem autě totiž smažíme kazety a moc kvalitních jich nemáme. Písničkou naší cesty tak byla písnička Big Girls Don’t Cry od Four Seasons.

A protože Big girls don’t cry, i já se pokousím nefňukat a postavit se k následujícím řádkům jako chlap! Koho problémy s autem nezajímají, následující blok přeskočte.

Ty …, já tě …, grrr

Problém s motorem přetrvává. Hledám proto zkušeného mechanika, který tenhle střep bude znát a vědět kam sáhnout.

Až do Slovinska nás odvezl bez jediného problému a já už si začínal libovat, jak je zase spolehlivý. Akorát cestou do prvních pořádných serpentin jsem ho málem uvařil, ale to jsme si na sebe teprve zvykali. Podruhé už i náročnější výjezd serpentin (Vršič 1611m) dal s přehledem.

Cesta zpět už byla doslova šílená. Z Bohinjského jezera ke Königsee to bylo učiněné peklo. Motor při jízdě “vypnul” asi 15x a to před i po natankování (očividně to na to asi nemá vliv). Kouzelné vodičky (aditivum), ke které se upínám jako k božímu zázraku, jsem tam nalil radši 2x víc (předávkování neškodí) a přesto to nepomohlo. Nejhorší to bylo při jízdě v tunelu nebo v zúžení, kde bych auto neměl kam odstavit a zablokoval bych provoz. To se naštěstí nestalo.

Kdy se závada projevuje? Nepřišel jsem na souvislost s tankováním, zařazeném stupni, rychlosti, výši stupňů otáček, atd. Snad jen když jsem hodil při jízdě neutrál a otáčky spadly na nižší úroveň a já po chvíli zase zařadil a přidával plyn, auto s chybou probliklo častěji.

V nouzi píšu na FB skupinu Nomadem.cz, že hledám mechanika specialistu na starší dodávky.

Tahle výstražná kontrolka mě na našem Peugeot Boxer 2001 (2.8 TDi) zlobí poměrně často. Celý problém se projevuje tak, že z ničeho nic spadne tah motoru a auto zpomalí. Téměř vždy zase po pár vteřinách naskočí, ale jednou nás nechalo za Berounem při cestě do Švýcarska. Znáte někoho šikovného v okolí Prahy?

Teď se vracíme ze Slovinska a poslední den se to stalo asi 20x a ta jízda mě prostě děsí! Nesnáším, když nemůžu autu důvěřovat a hlavně netuším, co to způsobuje.

Pro pobavení článek z osudné jízdy: https://blog.stencek.com/obytna-dodavka/prvni-neuspesne-cesty-a-opravy-zarizeni/

Odpovědi jsou dosti děsivé:

• Filip Janota: Vypada to jako vstrikovac
• Jacob Šefr: nebo turbodmychadlo
• Vasek Moto: Napíchnout na diagnostiku.
  Může to dělat vstřik, čidlo na liště,nebo na čerpadle.
  Když se ti to stane tak auto spadne do nouzáku proto bliká vstřik
  • Jaroslav Botek: 2.8 není common rail, závadu vstriku nepozná a lištu s tlakovým čidlem nemá
  • Stanislav Hýbl: tohle nema jeste ani diagnostiku
• Vasek Moto: Zapomněl jsem na zamaštene čidlo otáček na setrvaku
  • Josef Wily Boudník od kdy přestane čidlo (eletromagnetický) fungovat díky tomu, že je zamaštěný?
• Patrik Gogo Gogoľák: To sú kontrokly tipu allin 😒
• Radovan Janek: Regulační ventil na čerpadle nebo nemocné vstřik
• Tom Volnak: Ucpaný filtr paliva, další možnost…
• Dušan Kovanič: …tak ja by som zacal od toho zakladneho a najjednoduchsieho. kupil by som si dva palivove filtre a kvalitne cistiace aditivum. vymenil filter, upravil aditivom naftu, vyjazdil ju a opat vymenil filter. ak to nepomoze, demontoval nadrz, vyčistil ju, vyčistil plavak a nasavanie, kompresorom prefukol vsetky trubky, pokial ma auto pred palivovym filtrom gumenu hrusku na rucny posun nafty tak by som vymenil aj to, je tam ventil ktory sa moze ucpat. cele to zmontoval, natankoval aditivom upravenu naftu a opat vymenil filter. ked bude problem pokracovat tak to bude na vstrekoch alebo cerpadle a to bez riadneho servisu nedas. je to pracne, ale ak pojdes na repas vstrekov a cerpadla, tak tam nechas penazenku aj trenky a bordel v nadrzi ta po par kilometroch vrati opat do servisu.
• Jirka Izák: je to starej hloupej naftak tak ze zadny nouzovy stav to nema.šel bych po tlakový hadici od turba k intercooleru do motoru mala prasklina pri sešlápnutí plynu se otervre a auto stratí výkon další možnost je špatná mezera na čidle vačkový hřídele.doporučuju se podivát když stratí výkon podivat se na jestli auto kouří z výfuku černě pakliže ano zameřit se na dodávku vzduchu(tj.tlavové hadice,turbo)

Netrpí tím jenom Ďas

Další závady, které se podobají té mé, jsem našel na FB skupinách. Možné závady: čidlo tlaku na čerpadle, snímač průtoku vzduchu, konektory snímačů tlaku paliva, .. a další.

Druhá závada po příjezdu

Autům nerozumím, ale zoufalství mě párkrát přimělo otevřít kapotu a kouknout na motor. Kontroluji kapaliny a při otevření te chladící se děsím zaprvé barvy (nestálá červená nalepená na nádrži) a zadruhé množství (dost silně pod minimální hranicí). Dolévám dle instrukcí dvorního mechanika vodu.

Čeho jsem si ale ještě všiml (a to už dřív), je rozpojený kabel od jakéhosi čidla stejné nádrže. Kabel propojím (ač barvy koncovek jsou jiné?!) a ejhle! Na palubní desce se objeví chybová kontrolka o množství chladící kapaliny. Buď ji někdo vypojil, aby zbytečně nestrašila, když je kapaliny dost a nebo..?

Tlak v pneumatikách

Abych popsal kompletně mé zoufalství a neumětelství, tak popíši ještě mou snahu dofoukat pneumatiky. Ztroskotal jsem už na první podmínce – jaký má být vlastně v pneu tlak? Na autě je podivný štítek, ale hodnoty jsou dosti zvláštní (až zpětne zjišťuji, že jde o korektor brzdné síly). Na pneumatikách je zase jenom maximální hodnota 65 PSI. V manuálu auta jsou hodnoty pro jiný rozměr pneumatik nebo následně pro jiný typ Boxera s jinou váhou. Internety mi nepomáhají a já tak netuším, kolik by vlastně v pneumatikách mělo ideálně být. Nakonec se dopočítám k číslům 58 PSI vpředu a 60 PSI vzadu. Jelikož je na autě 56 a 58.. nechávám to být.

Update: jsem blbec! Po koupi knížky Jak na to jsem se šel podívat i na rám dveří spolujezdce a tam jsou samozřejmě hodnoty napsané. Hned mi cvaklo, že jsem tuhle tabulku už viděl, ale když jsem to aktuálně řešil, nevzpomněl jsem si a obejít auto mě nenapadlo. Holt čumím na jedinou tabulku a nadávám.

Tabulka říká: vepředu 4.1 Barů (59 PSI) a vzadu 4.5 Barů (65 PSI). Jestli si ale myslíte, že jsem teď jistější, tak leda prd! Počítá ta tabulka i s vestavbou (auto má k horní hranici 3,5 tuny) a nezáleží také na typu pneumatik? Ty mají totiž maximum právě 65 PSI. Ach ta sladká nevědomost.

Prší nám na motor

Aby toho nebylo málo, zjistil jsem, že přední kapota moc netěsní a při dešti nám vesele teče voda přes motor.

Jdu na něj s knihou a diagnostikou

“Nejdřív si přečti návod” pravil vždy můj táta a já ho poslechl a zakoupil jsem knihu Jak na to. Teď ještě potřebuju nějaký rychlokurz – mechanikem za víkend.

Pročetl jsem spoustu fór a diskuzí, abych zjistil, jestli tenhle starý střep vlastně má nějakou diagnostiku. Mnozí tvrdí, že ne. Ale má! Ještě zjištuju, jestli se na to teda dá napojit ELM327 a prý snad ano. Ale! Jiříku, zapomeň na OBD2 konektor, ale smiř se s 3-pinovým. Kup si redukci a modli se, že to bude fungovat. Nebudu vás dlouho napínat..

Funguje! Teda v Mazdě 5 z roku 2010. Ďas je skoupý na slovo a moc dat z něj nedostanu. Diagnostika mi řekne:

• aktuální otáčky motoru,
• napětí na baterii (cca 13 V),
• teplotu (prý 215 °C)
• a to bude zhruba vše.

Když dávám načíst chybové kódy, tak mlčí a prý je naprosto v pořádku. Přitom mi svítí pořád kontrolka chladící kapaliny (?!) a za jízdy občas problikne i kontrolka smrti. Ale pochybuji, že by to aplikace stihla v té chvilce načíst. Navíc dle mého prostě tohle auto nemá žádnou pamět, takže závady ihned “zapomíná”. Takže nápad s diagnostikou sice dobrý, ale moc jsem se neposunul. I na zmíněném dotazu ve skupině Nomadem.cz mi Jaroslav Botek odpověděl: “Na diagnostiku je ten horní konektor. Málokterá diagnostika si s tím rozumí.. OBD2 to nevyčte”.

Takže zítra jdu volat na všechny servisy a hledat toho pravého mechanika!

2) Dovolená Ďasem

Bylo to skvělé, náročné, ale skvělé! Byli jsme pořád spolu, pořád venku a myslím, že intenzivně šťastní :)

Ďas jako obytná vestavba

Auto dá se říct jezdí, vestavba netopí a nesprchuje, lednička chladí jenom v absolutní rovině a některé skříňky se mají tendeci za jízdy otevírat! Ale to jsou malé věci, které vychytáme. Je nutno říct, že Ďas je mezi ostatními dodávkami dědečkem, ale nám to nijak nevadí. Když potkáme stejně staré nebo starší auto, doslova citově splynu s majiteli :))

Trasa naší cesty

Cíl bych jasný – chceme přes Rakousko do Slovinska. Vyrážíme bez pevného plánu a kde se nám bude líbit, tak zůstaneme dýl. Takže jsme jeli po trase Kunžak, Kaproun, WolfgangSee, Viehhofen (kousek od Zell am See), Gozd Martuljek, Bovec, Ukanc, Königssee a Kozmice.

Česko

Začali jsme už v Česku. Navštivili jsme legendární prase na Havlíčkobrodsku, kde jsme otestovali vestavbu a nefungování ledničky ve svahu (ještěže jsem koupil ty nájezdy). Dál jsme pokračovali se zastávkou na 2 noci u rybníka Komorník (blízko Kunžaku), kontrolou nejslavnější železniční zastávky v Kaprounu a pak už Rakousko.

Rakousko

V Rakousku jsme začali u jezera Wolfgangsee a díky seznámení se skvělou českou rodinkou si vyzkoušeli paddleboard a jízdu na katamaránu. Davídek si našel staršího kámoše Jirku, s kterým se pořádně vyblbli. Cestovat s podobně laděnými rodinami by bylo určitě fajn. Nechcete někdo? :) Běheme 5 dní si jezero pořádně užíváme! Stíháme zubačku na Schafbergspitze a nahoře absolvujeme krátký trek. Davídek je skoro pořád u jezera, kam přemisťuje veškeré kameny z okolních pláží.

Cestou do Slovinska ještě na dvě noci zastavujeme v kempu ve Veihhofenu. Chtěli jsme spát jinde, ale kempů tady moc není. V Saalbachu vyjedeme lanovkou na Schattberg a užíváme se krásný trek mezi vysoce položenými jezery s výhledy na okolní Alpy. A pak už Slovinsko.

Slovinsko

Slovinsko mi přijde neuvěřitelně krásné a oproti Rakousku nám trošku bližší. Přeci jen třeba ten jazyk, že .. Taky tady není všechno tak precizně “rakousky” upravené podle nalajnovaného stylu (architektura je volnější a louky nejsou střižené přesně na milimetr stejně).

Pohledy na pohoří Triglav se asi nikdy neomrzí! Koukáme na něj přímo z kempu.. co z kempu.. přímo z našich oken.. z postele! Obecně celý národní park je nádherný a to nejenom hory, ale jeho jezera, vodopády a řeky, které mají úchvatnou barvu čisté vody.

Začínali jsme v kempu Špik ve městě Gozd Martuljek (jeden z nejhezčích kempů). Odsud vyjíždíme serpentinami do sedla Vršič (1611m) a zde se pokoušíme zdolat vrcholek Malá Mojstrovka (2333m). Bohužel se asi 200m pod vrcholem z důvodu špatného počasí otáčíme. Dál jsme zde navštívili několik vodopádů a asi nejkrásnější místo vůbec – Brunarica pri Ingotu, kde jsme si dali jídlo a pivo. Nemohli jsme taky vynechat jezero Jasna, rezervaci Zelenci a na italské straně jezero Lago di Predil.

Právě kvůli tomuto jezeru míříme směr Bovec přes Itálii. Bohužel v Bovci jsme zastavili moc brzo a vybíráme kemp Vodenca daleko od národního parku, kde je podle všeho řeka Soča ještě mnohem hezčí. Tohle bych označil jako jednu z mála chybek. Zde asbolvujeme procházku k Slap Virje (i s koupáním v ledové vodě) a mnohem náročnější výstup na Slap Boka. Pak už autovlakem z Mostu na Soči do Bohinjske Bistrice (alias Bánská Bystrica). To byl nádherný zážitek a spousta tunelů, které si hlasitě užil i Davídek. Z autovlaku dojedeme do kempu Ukanc u Bohinjského jezera. To bych označil na vrchol naší dovolené.

Zpátky jsme to vzali ještě přes jezero Königssee, kde jsem si chtěl impulsivně a dost naivně koupit paddleboard, ale naštěstí jsem nepochodil. Na tomto jezeru prostě jen tak s nějakým plavidlem nemůžete. A mimochodem, voda v jezeru je údajně ledová.

Plánování

Chtěli jsme jet na blind a užít si tu nespoutanost, ale..? Ono to není zase tak jednoduché. Podle čeho se najednou rozhodnete, že sjedete z dálnice a usadíte se za vesnicí XY? Stejně to skončí tak, že na odpočívadlech hledáte, co je v okolí (při cestě) zajímavého a kde by stálo za to zůstat 2-5 dní. Takže alespoň hrubý plán se hodí. Že vás něco brnkne do nosu při cestě po dálnici? To asi ne. Nebo to máte ostatní jinak? Jak plánujete cesty obytňákem?

Protože jsme neměli plán cesty, i balení bylo docela univerzální. Měli jsme navíc dost teplého oblečení (co kdybychom spali vysoko v horách), krosnu, stan a spacáky na spaní (chtěli jsme jít na vícedenní trek, ale z něj sešlo), spoustu stolních her a několik knížek (hahahaha!! oh jak jsem byl naivní).

Náplň dovolené

Zjistili jsme, že by bylo dobré si kromě toho hrubého naplánování destinací i připravit nějaké aktivity, které si povezeme s sebou.

Pokud jste třeba 4 dny u jezera Wolfgangsee, tak nemůžete spoléhat na náhodné seznámení s jinou českou rodinkou, která vám nejen zabaví svým dítětem to vaše, ale taky ochotně zapůjčí paddleboard a sveze vás na katamaránu. A to se opravdu stalo :))

Bohužel u Bohinjského jezera se nic takového nezopakovalo a bylo by tedy vhodné mít podobné propriety s sebou. Paddle boardu jsem trošku propadl. Doslova mě chytlo absolutní šílenství, že si to prostě musím koupit a jal jsem se hledat nejbližší prodejny v okolí, na další trase, vyzvídal v Lidlu (protože přesně jeden z jejich setů chci). Byl jsem ale neúspěšný.

Zkrátka vědět, kam jet a co tam dělat, by bylo fajn :) Ale zachovat v tom cestování onu svobodu.

Finanční náročnost

Celá sranda nás stála 45170 Kč. Na 21 dní to vychází 2150 Kč / den pro 3člennou rodinu.

• Nafta: 6300 Kč
• Další doprava (mýtné + dálniční známky + autovlak): 1096 Kč
• Nákupy: 7688 Kč
• Restaurace: 6988 Kč
• Zážitky (lanovky, vstupy): 4124 Kč
• Kempy: 16056 Kč
• Ostatní: 2918 Kč

Kde jsme mohli ušetřit? Určitě chceme do budoucna spát méně v kempech a více se stravovat sami. Nějaké finance padly i na doplňování výbavy (adaptér na el. přípojku a podobně). Rád bych se časem dostal na poloviční náklady.

Nadivoko to tenkrát nešlo

Proč jsme první velkou dovolenou s Ďasem (obytným střepem) vynechali spaní na divoko a využívali kempy? Důvodů je několik:

• Ve Slovinsku i Rakousku je spaní na divoko zakázané. S Aničkou jsme oba asi moc dobře vychovaní lidé a při porušování pravidel máme takový “divný pocit tam vzadu”. Když už bychom to ale překonali, pořád je zde riziko, že vás uprostřed noci probudí místní policie a slušně požádá o přeparkování někam jinam. Což by spícího Davídka asi moc nepotěšilo.
• Zázemí – V kempech je zázemí nejen pro nás, ale hlavně pro Davídka. Je tam většinou hřiště a prostor je oplocený, takže máme menší strach jej nechat chvilku bez dohledu.
• Baterie se chovají nějak divně. Když jsme byli 2 noci bez el. přípojky, kontroloval jsem stav baterií. Zvláštní bylo, že vestavbová baterie se hlásila jako plná a vybíjela se autobaterie. A já bych nerad zůstal někde “na divoko” viset a nemohl odjet. Tohle potřebuju zkontrolovat. Třeba se po určitém poklesu nadobro odpojí a pojede to už jenom z vestavbové.
• Zkušenosti – V neposlední řadě jsou kempy vhodné pro začátečnické opisování od zkušených. Takže jsme se často procházeli po kempu a koukali co kdo má jak uděláno, abychom si to třeba časem také tak zařídili.

Příští výjezd už zkusíme ten poměr postupně překlápět i na stranu “na divoko”. Slibuji :)

Rodina camperů

Lidé, kteří jezdí s dodávkami, karavany, obytňáky jsou na první i druhý pohled moc pohodoví. Ať už mladé páry, kteří si užívají sportovní výkony (kola, ferraty, lodě), rodinky s malými dětmi, tak starší páry bez dětí za to s elektrokoly, knížkami a všeobjímající pohodou.

Veškerý první ostych z kontaktu přesvědčivě boří Davídek, který kontaktně přiběhne a něco zakřičí. Při první reakci 3x většího cizince ale skloní hlavu a dělá jako by nebyl. Stydlín :) Každopádně je všude hned oblíbený a lidé se na nás jenom smějí.

Menší kempy jsou o větším kontaktu s ostatními, větší kempy naopak víc a víc anonymní. Aspoň takový je můj prozatimní pocit.

Ale neplatí to vždy! Lidé, k vám možná nejbližší, vás zapírají.. viz můj zážitek s autodvojčetem:

🖐 Zdravení karavanistů pořád nechápu. Na cestě potkáváme stovky karavanistů (a těch Pösslů) a většina nezdraví vůbec (v ČR na mě mávl snad každý druhý). Takže se mi stává, že když já někoho rád pozdravím, odpověď nedostanu. Naopak když jsem lenivý já, urputně na mě v protisměru mává usměvavý pán. Tak už skoro nezdravím..
Je ale pravda, že kdyby se měli zdravit všichni, tak bychom se tady asi “uzdravili”.
😠 Co mě ale zaráží, když potkáme nemlich to samé auto (Peugeot Boxer s vestavbou Pössl rok 2000-2002) v zácpě vedle sebe a ten člověk dělal, že nás nevidí. Já, nadšený jak dítě s novou hračkou, čekám, až se na mě pán otočí, že na sebe spiklenecky mrkneme, jací jsme frajeři, že tenhle kus šrotu táhneme silnicemi.. a on.. nic! Je pravda, že to měl v zachovalejším stavu a nejspíš i umyté, ale to ho přeci neopravňuje, aby na svého soukmenovce radostně nezamával a se srdcem na dlani netiskl na sklo své telefonní číslo pro možnou výměnu zkušeností? 💓
Tak jsem se hned po zaparkování jal náš vůz hadrem trošku zlidštit, aby nás příště namachrovaný majitel stejně starého střepu pozdravil!

Práce z dodávky

Chcete-li pracovat jako nomádi, musíte mít disciplínu a přes hezké počasí, chuť být s rodinou, šumějící jezero .. prostě se musíte přivázat k židli a pracovat. Mi se to podařilo jenom párkrát. Nepočítám večerní vyřizování emailů a nejdůležitějších úkolů. Mám na mysli 8 hodin soustavné práce s přestávkami na jídlo, protažení, atd. Tohle je další věc, na které musím do budoucna zapracovat. Ale ono to půjde.

Co se posralo

Kromě blikajících vstřiků se za 3 týdny stihlo pokazit víc věcí:

• Nacouval jsem v kempu do pařezu tak šikovně, že jsem zničil elektřinu na nárazníku sloužící pro připojení držáku kol (jeho světel).
• U rozkládacího stolu praskl kryt pružiny a ta vyletěla ven. Naštěstí stůl funguje i bez toho a díl není tak nákladný.
• A asi nejhorší věc! Rozpadla se mi klička u mlýnku kávy!

Závěr

Co se mi na tomhle druhu cestování nejvíc líbí, je ta svoboda, neustálý pocit bytí venku v přírodě a absence stěhování bagáže z auta do hotelu. Davídek má zahradu hned za posuvnými dveřmi auta a pokaždé může být jiná. Nikam jsme se nehnali a ze Slovinska nám toho ještě hodně chybí, ale díky tomu jsme si to užili beze spěchu, náročných přejezdů a stresu. Za tipy moc děkuji Tomášovi z Laynotour!

Nejspokojenější člen rodiny? Davídek! Má nás oba celou dobu téměř jen pro sebe, každou chvíli se probudí v jiné destinaci, kde musí prozkoumat všechny zákoutí, dětská hřiště, řeky, jezera a naházet do nich veškere kamení v dosahu. Je v podstatě pořád na čerstvém vzduchu někde venku, kolem něj se objevuje 100x víc zvířat než na sídlišti v Praze (krávy, ovce, lamy!, oslíci, kozy, atd).. a dává nám to dostatečně najevo svým nadšeným výskotem :)

Takže snad zase brzy znovu!

 

Zajímavé zdroje k dodávce

• Moje nešťastné počínání zmiňoval ve svém článku Víťa Válka pro TravelBible.cz, čímž mu tímto děkuji :) Ďas se stává slavným!
• Opět doporučím Youtube kanál Život v dodávce, který sleduju. Baví mě, že tihle 2 (vlastně 3) mají stejný střep (Fiat Ducato rok 2000) a jezdí s ním po světě. Velkou výhodou je, že si vestavbu udělali sami a perfektně ji znají a ví, co jak funguje.
• Proč jen nemáme japonskou dodávku! Mrkněte sami na nejspolehlivější auta a udělejte si názor sami.
• Podařilo se mi najít videonávod na používání (skoro) našeho Pössla, tak kdybyste si chtěli prohlédnout, jak to u nás cca vypadá. Jenom pozor, toto je verze s jiným uspořádáním (pro nás horším).

Seriál obytná vestavba Ďas:

• 5. Ďasem naostro, ale bez divoka (právě čtete)
• 4. Vadná elektronka a velikonoční jízda
• 3. První (ne)úspěšné cesty a opravy zařízení
• 2. Auto je ve skvělém stavu, vestavba už tolik ne
• 1. Jak jsme do toho spadli s obytnou vestavbou Pössl