Jak jsme do toho spadli s obytnou vestavbou Pössl

Máme rádi cestování! A když jsme plánovali dovolené na rok 2019, v našem hlasování vyhrála měsíční jízda karavanem po Evropě. Ale karavan ani obytné auto jsme neměli. Začalo dlouhé studování a vymýšlení jak to provedeme. Půjčení je drahé a tak jsme zvolili násobně dražší nákup. Přes karavan -> obytné auto -> jsme se dostali k obytným dodávkám. Pak jsme na chvíli zase sklouzli k obytným autům a karavanům, abychom definitivně zakotvili u dodávky.

"Divňous" od Burimexu

“Divňous” od Burimexu

Divňous z Burimexu

Jako první mě uchvátil Peugeot Boxer u Burimexu aka “Divňous”, jak jej pojmenoval Víťa Válka – velký inspirátor, kterému patří velký dík za jeho trpělivost a všechny články, co o caravaningu sepsal. Divňous ale nezaujal Aničku a při prohlídce nám jej v Burimexu zkrátka neuměli prodat (uměl toho mnohem víc, než vůbec tušili).

Mělo solar, přídavné naftové topení, obrovskou trakční baterii a spoustu místa na spaní. Ale bylo obrovské a jiskra nepřeskočila.

Přečíst celý článek »

Na měsíc v USA

Měsíc jsme cestovali po západní části USA a načerpávali jsme místní atmosféru, přírodu, kulturu, žití.. A co říct po těch 30 dnech v severní Americe? Snad jen to, že lidé jsou všude stejně příjemní a hodní. A teď nemyslím jenom USA, ale i ČR. Jenom to někde dávají najevo úsměvem a jinde zase hlubším a upřímným zájmem.

A jestli je americký úsměv hraný? Každý si to může vyložit / přijmout po svém. Mně osobně tenhle přístup hodně těší a dokáže mi zlepšovat den. Pozoruji na sobě, že se pak taky víc usmívám a třeba tím zlepšuji den jiným. S úsměvem je prostě všechno tak nějak lepší a není potřeba se zamýšlet nad tím, jak moc je upřímný, hluboký.. Dokonce mi to samovolné usmívání zůstalo i chvíli po příjezdu do ČR. Občas jsem se bezdůvodně usmál na neznámé lidi v autobuse, jídelně. Úspěšnost opětování není tak velká jako v USA, ale občas mi to lidi oplatí a pak je to strašně fajn.

Mimochodem – po návratu jsem byl opět šťastný, že žiji právě zde v České republice. Stejný pocit zažívám vždycky po delší době v zahraničí – ať už šlo o Bolívii, Španělsko, Ukrajinu a dokonce Island s Laponskem. Prostě se tady máme dobře, jenom o tom nevíme.

Tady je pár mých zážitků a zkušeností.

  • Co jsme viděli a stálo za to (seřazeno podle subjektivního pocitu):
    • Grand Canyon
      • Spadla mi čelist!
      • Šli jsme kus Tanner trail – bez lidí a tím pádem mnohem hezčí než známější Bright Angel trail. Nádherné výhledy do kaňonu a zkoumání jednotlivých vrstev skály.
    • Yosemite
      • Moje duše milovníka přírody zaplesala.
      • Medvědy jsme neviděli, ale i přes to šlo o jeden z největších zážitků z USA.
    • Pobřeží Pacifiku
      • Silný první zážitek s Tichým oceánem. Jízda po Pacific highway je naprostá nutnost!
    • Los Angeles
      • Na Santa Monica (pláž) to byl spíš samý Mitch Buchannon a Newman než C.J. Parker nebo Samantha. A jestli se zatouláte na Venice beach, uděláte možná ještě lépe.
    • Zion
      • Angels Landing trail je neskutečná nádhera a svůj název nemá náhodou.
    • A ostatní aspoň názvem: Joshua Tree, jezero Tahoe, Sequoia park, Monument Valley, Arches, Las Vegas, Death Valley a určitě San Francisco.
  • Letenky
    • Kupovali jsme asi měsíc a půl dopředu, ale přesto byly spíše dražší. Putování jsme chtěli začít v San Franciscu, takže jsme díky lepší ceně koupili letenky do San Jose, které je asi hodinku cesty. Až na místě nám kamarád David poradil, že do Oaklandu jsou ještě levnější.
  • Operátoři: Internet a volání
    • Datová SIM karta od T-Mobile stála $40. Obsahovala 3GB dat a po měsíci sama expiruje. Data můžete kdykoliv navýšit, ale nám to bohatě stačilo. Všude, kde to jen trochu šlo, jsme byli na Wi-fi. SIM karty na měsíc (s daty i voláním) seženete i o něco levněji.
    • T-Mobile jsme ale po čase přejmenovali na “Žádná služba”. Signál byl opravdu mizerný. Oproti tomu AT&T měl signál snad všude.
    • V Americe jsem zaznamenal docela silné přetahování zákazníků mezi operátory. Zvýhodněné nabídky a dárky při přechodu. To u nás skoro neregistruju.
  • Platby kartou vs Dollary
    • Kartou zaplatíte téměř kdekoliv, ale u benzínových pump jsem to po asi 3. neúspěšném pokusu vzdal a chodil rovnou k obsluze na “prepaid”. U pumpy se totiž musí vyplnit ZIP kód a ať naťukáte cokoliv, nebude vám fungovat.
    • Mou debetní kartu (embosovanou) všude brali automaticky za kreditku a jenom když jsem jim sám řekl, že je to debit, mohl vzniknout problém.
    • Pocit mít v kapse balík Dollarů je ale k nezaplacení, takže doporučuji jich pár vybrat. Jinak za výběr z bankomatu se platí nekřesťanské peníze.
  • Auto a silnice
    • Auto jsme si půjčovali u společnosti Alamo a vše bylo bez problémů. Nejlepší poměr cena/výkon. Nová Toyota Corolla nám stačila úplně všude a cestování s ní bylo pohodlné a bezpečné.
    • Stav cest bych označil jako průměr. Ale zase při tom počtu dálnic je to pochopitelné (jejich správa musí stát neskutečné peníze). Pozn.: Cesty opravují / lepí stejně jako my.
    • 8 pruhů na dálnici je docela dost, ale s šikovným navigátorem to jde zvládnout.
    • Lidi nejezdí agresivně a bez problémů se mezi pruhy pouští.
    • Auta, která jsme viděli nejčastěji (řazeno podle výskytu):
      • Toyota, Honda, Chevrolet, Ford, Range Rover, GMC, RAM, Mazda (a jenom občas Mercedes, Audi, VW a pozor – žádná Škodovka).
    • Běžným úkazem jsou roztrhané pneu na krajnicích silnic. Jestli tam jezdí úplně nadoraz nebo je moc neuklízí.. nevím.
    • Skvělá iniciativa se jmenuje Adopt highway. Rád bych to někdy viděl i u nás.
  • Ubytování
    • Bydlíme převážně přes Airbnb nebo Booking a funguje to.
    • Preferujeme motely (např. Travelodge) v průměru za $70 / pokoj.
    • Do Las Vegas jeďte v týdnu, kdy je ubytování o polovinu levnější.
  • Národní parky
    • Registrujte si ubytování nebo přespávání na treku v divoké přírodě dostatečně předem (klidně i půl roku). My jsme tak propásli možnost treku v Grand Canyonu, Yosemitech, atd.
    • Annual Pass se pro vstupy vyplatí a když máte štěstí, někdo vám ho z USA přiveze použitý a vy na něj bez problému všechny parky projedete (díky Kniro!).
  • Americká povaha
    • Všichni se smějí: na trecích, v obchodě, restauraci, .. a je to příjemné.
    • Všechno je podle Američanů prostě “Amazing!”, ale těžko se pak určuje, co je opravdu super a co průměr.
    • Indiáni nemají stejný přístup k prodeji a službám (mračí se, nezajímají se, neděkují). Působí spíš uraženým dojmem a asi ještě nezjistili, že lepším přístupem by prodali víc.
  • Ostatní:
    • Ceny udávají bez daně!
    • Sociální rozdíly jsou markantní.
    • Všude jsou reklamy hlavně na finanční služby a farmaceutické výrobky.
    • Letí tam legíny s průhlednými výseky (au).
    • Spinners na každém rohu. U nás se to rozšířilo pár týdnů po našem příjezdu, takže nejsme pozadu :D
    • Asiaté jsou strašně hluční a nevychovaní. Ale to není problém USA, ale Asiatů.

A jaká byla písnička naší dovolené? Až do krve ohraná Something Just Like This od The Chainsmokers & Coldplay. Když jsme přijeli sem, tak mi ji místní stanice ještě víc zažraly do těla.. uff. Ale vzpomínka tam je :)

A poznámka pro mě samotného: Pro jednou už by sis mohl zapamatovat, že do Anglie / Londýna se letí z Terminálu 1 (mimo Schengenský prostor). Napíšu si to sem, až to budu zase hledat.

Jak je mým dobrým zvykem, na cestách jsem testoval jedny z našich hodinek. Tentokrát to byly hodinky Citizen. Více postřehů najdete v mé recenzi.

Helveti roste a věci se mění

Růst firmy obrázkem

Růst firmy podle Google Images

Už jsem sice sepsal firemní ohlédnutí za rokem 2016, ale na osobním blogu bych se rád vypsal i ze zkušeností ještě víc pod pokličkou mého podnikání. Pro některé to nebude záživné čtení, pro většinu zkušených podnikatelů to může být vzpomínka na začátky, ale věřím, že pro začínající podnikavce to může být poučné a třeba i přínosné.

Přerod ve firmu

Procesy fungování se musí změnit, protože už je nás zase o něco víc. Teprve nedávno jsem se dozvěděl o pravidlu tří (přes Tomáše Čupra). Doporučuji přečíst a dopředu s těmito skokovými změnami počítat.

Usilovně pracuji na vizi. Sepsaný byznys plán ulehčí v rozhodování, otevírá cesty financování a nastiňuje další směřování. Mít vizi a misi firmy jenom v hlavě majitele dlouhodobě nestačí. Nepište elaborát, ale sepište si odlehčený byznys plán (o byznys plánu více v samostatném článku).

Doteď jsme věci v Helveti dělali spíše “na sílu” a rvali jsme to s maximálním vypětím (zvláště Vánoce jsou náročné a představují náš výkonnostní strop). Nyní bychom rádi zoptimalizovali procesy a zefektivnili fungování našich systémů. Budeme pak mít ještě více časů na samotné zákazníky, produkování zajímavého obsahu, atd. Zkrátka rok 2017 by měla být honba za efektivitou.

Dělejte rozhodnutí! Čím dál tím víc si zažívám známé pravidlo, že špatné rozhodnutí je kolikrát lepší, než žádné rozhodnutí.

Nové značky

Značek už máme hodně

Značek už máme hodně

Jednou z možností růstu v hodinářském byznyse je přibírání značek do portfolia. Je ale stále těžší vybírat značky, které by nám vyhovovaly. Dříve jsem je přibíral méně uvážlivě a teď na to doplácíme. Nyní bychom si měli vybírat ty, které nám sedí do společné vize a dávají nám finančně smysl. Když jednou značku přijmete, z portfolia se pak špatně škrtá.

Další nabírání značek u nás bude spojeno s rušením některých stávajících. Podle mě nemůže dobře fungovat prodej 50-100 značek, o kterých má prodejce jenom základní (a někdy ani ty ne) znalosti.

Příjemná změna je, že distributoři se na nás sami obracejí se zájmem aby Helveti.cz prodával jejich značky.

Specialisté

Chybí specialisté do týmu – zvláště na finance, sociální sítě a také kulturní referent :) Z počátku je člověk na všechny druhy činností sám a snaží se s tím poprat, ale dlouhodobě a při růstu firmy to není možné. Někdy pomohou externí agentury, které specializovanou činnost zaštítí, ale některé věci outsourcovat prostě nejde (například finance).

Lepší zážitek z nakupování

Delegováním se uvolní čas na další rozvoj firmy. Rád bych rozpracoval několik svých vizí a posunul zase zážitek z nakupování dál. Jako nejzásadnější negativum na online nakupování označili zákazníci nemožnost si zboží osahat (zdroj: shoptet). U dražších hodinek je to samozřejmé, ale i přesto jsou zákazníci, kteří by si drahé hodinky rádi zakoupili online. Technologie už existují, tak proč je neimplementovat do eshopového řešení? Fotky, videa nebo 360° animace budou mimo, když zákazníkovi dáte možnost si hodinky vyzkoušet přímo na ruce. S rozšířenou realitou (anglický augmented reality) u hodinek už přišel Tissot před 7 lety. Myslím, že uzrál čas.

Zákazníci

Zkušenosti se zákazníky jsou zatím stále perfektní, ale s růstem se množí i problémy. Co mě stále překvapuje, jsou lidé objednající si hodinky a když se jim je snažíme dodat (voláme, píšeme), tak nám telefon radši nevezmou nebo neodpovídají (ač při objednávání komunikovali). Přitom by stačilo sebrat odvahu a do telefonu říct: “díky, ale už nemám zájem”. My jim hlavu neutrhneme a můžeme hodinky prodat jinde. Takhle nás drží zbytečně v nejistotě a bojí se říct ne.

Druhý případ jsou lidé, kterým hodinky přijdou a po nějaké době si rozmyslí, že se jim vlastně nelíbí. Pak je vrací z dosti zajímavými (čti nesmyslnými, vymyšlenými, tragickými) důvody. Opět nikdo nepřizná, že si prostě špatně vybral, týden je nosil a už je nechce. Radši si bude stát tvrdě za svým, že ty hodinky mají tu a tamtu vadu (přitom v servisu potvrdí, že nikoliv). Novým nešvarem je “vydírání” zákazníky, že nerozhodneme-li v rámci reklamace podle jejich vůle, nezbyde jim nic jiného, než na nás napsat negativní recenze na každé místo Internetu. A to napíší už v druhém emailu, kdy jsme ještě ani samotné hodinky na reklamaci neviděli.

Posledním případem jsou podvodníčci, kterým jsme z dobré vůle párkrát naletěli a stojí nás to nemalé peníze. Hloupé spíše je, že pak díky negativní zkušenosti nevyjdeme vstříc slušným zákazníkům.

Kam dál?

Chtěli byste nám v Helveti pomoct? Napište mi. Máte zájem o hodinky, mrkněte na náš eshop. Zaujalo vás povídání o podnikání, přečtěte si další články.

Co mi dala knížka o Alibaba.com

Knížka Alibaba.com – Příběh největšího on-line tržiště světa vypráví o cestě bývalého učitele angličtiny jménem Jack Ma, který se stane čínským miliardářem díky své společnosti Alibaba.com. Autorem je Porter Erisman – bývalý viceprezident společnosti.

Knížku jsem přečetl poměrně rychle a rozhodně bych ji nezařadil mezi povinnou četbu. Nic převratného se nedozvíte, inspirací taky neoplývá, ale jde spíše motivační příběh, který se dobře čte.

Něco málo mi ale přeci jen knížka Alibaba.com dala:

  • Sněte! “Když si to nepředstavíte, nikdy se to nestane.” – Jack Ma
  • Snažte se produkt / službu stavět pro zákazníky a to s ohledem na konkrétní zemi a zvyklosti (viz eBay a jeho neúspěch v Číně).
  • Komunikujte se zákazníkem jeho oblíbeným kanálem. Například v Číně skvěle funguje chat Wang Wang, v ČR by to mohl být v budoucnu Whatsapp nebo Facebook messenger.
  • Nebojte se konkurence a nepřeceňujte ji.
  • Budujte společnost na X let dopředu (Jack Ma plánuje 102 let). Vytyčení dlouhodobého cíle mění způsob uvažování u každého.
  • Úspěšnou vizi můžete napsat i po několika letech podnikání.
  • Nekopírujte konkurenci. Inspirujte se, ale spíše se soustřeďte na vlastní zákazníky. Když někoho kopírujete, budete vždycky jenom druzí.
  • Přijde-li krize, snažte se v ní najít příležitost a eliminovat nebezpečí.
  • Chyby jsou vedlejším produktem úspěchu. Poučte se z nich a hoďte je za hlavu.
  • Více táhne smysluplný a ambiciózní cíl, než pouhé uspokojení šéfa.
  • Buďte zdravě paranoidní – alias citát Andy Grova: “Přežijí jen paranoici.” V kterékoliv chvíli může přijít nový nápad, který způsobí obrovský posun v celém odvětví a vaše technologie je ihned zastaralá.
Jack ma - zakladatel Alibaba.com

Jack ma – zakladatel Alibaba.com

Knížku můžete koupit například na Bux.cz, ale i jinde. Pokud byste chtěli, můžu zapůjčit můj kus.

Když děláte věci pořádně, lidé to ocení

Aktualizace 28.12.2016: doplněno vyjádření majitele CentrumHodinek.cz. Ve zkratce pan Jiří Mondek neshledává podobnost v obou eshopech. Více na konci článku.

Když děláte věci pořádně, lidé to ocení. Alespoň takhle zní citát z reklamy na Jihlavanku. Já bych si po dnešní zkušenosti k němu dodal: Když děláte věci pořádně, lidé to ocení .. a v podnikání vás nejspíš okopírují.

Už jsem se s tím několikrát za své podnikání setkal. Nová nastupující konkurence místo vlastní invence prostě obšlehne fungující web, eshop, službu, cokoliv.  Vždy to bylo u firem, které profesně sleduji a fandím jim. Můj názor je, že to nemá cenu nijak zásadně řešit a spíše to zkusit brát jako podivné “ocenění” toho, že to vlastně děláte dobře.

No jo, ale teď i nás?

Je to ale poprvé, kdy jsem se s tím setkal přímo u našeho eshopu Helveti.cz. A tak jenom velmi těžce zadržuji své emoce, které ve mně křičí: “vždyť to je jenom banda ***, kteří nás prostě okopírovali”.

Abyste to pochopili.. Konkurenci, která svou práci dělá dobře, vždycky vítám a uznávám. Protože i ta nás žene dál a nutí vymýšlet lepší služby, provedení eshopu a podobně. Jak ale reagovat na něco takového?

A kdo se u nás inspiroval? Eshop centrumhodinek.cz, který vytvářela na poptávku firmy OK TIME, s.r.o. webová agentura Plugo.cz. Autoři takových eshopů jako Chronoshop.cz (právě ta konkurence, kterou velmi uznávám), inSportLine.cz a další.

Vtipné je, že během tvorby okopírovali i pár chyb, což o něčem vypovídá :) Tady jsou příklady inspirace:

Přidat do košíku jako přes kopírák, k tomu hodit výhody a přidat do oblíbených.

Přidat do košíku, výhody, oblíbené

Přidat do košíku, výhody, oblíbené

Autorizovaný prodejce a štítky uděláme taky stejně.

Štítky + autorizovaný prodejce

Takže děkujeme za uznání a my jdeme tvořit, abychom byli zase o krok před nimi :)

Aktualizováno 28.12.2016. K celé věci se mi vyjádřil majitel CentrumHodinek.cz – pan Jiří Mondek.

Dobrý den,

děkujeme za Váš názor, kterého si velice vážíme. Zdravá konkurence je jistě žádoucím prvkem podnikání v jakékoliv oblasti.

Náš eshop vznikal dlouhou dobu a je výsledkem našich představ o jeho podobě, tzn. jedná se o originálně vytvořený eshop, jehož hlavním cílem je uživatelská přehlednost, SEO a především spokojenost zákazníků. Tyto skutečnosti byly naší hlavní inspirací.

Na základě Vašeho emailu jsme si zevrubně prošli Váš eshop a musíme říci, že se nám také velice libí, a to zejména jeho profesionální zpracování a široká nabídka. Uváděnou podobnost zde však neshledáváme.

Děkujeme  a přejeme pěkný den,
S pozdravem,
Jiří Mondek

Na což jsem mu poslal odpověď, že jsem mu pár příkladů popsal přímo v článku.

Pár příkladů podobnosti jsem vám sepsal zde:
http://blog.stencek.com/podnikani/kdyz-delate-veci-poradne-lide-to-oceni/

Jeho odpověď už byla spíše z kategorie “hloupá výmluva a pravdu stejně nepřiznám”.

Dobrý den,

díky za email. Na odkazy na neznámé stránky v emailech ze zásady neklikám.

Mějte se,

Jiří Mondek

Rozhovor pro iList.cz (VŠE)

ilist-clanekNa vysokoškolském serveru iList.cz (od mojí alma mater VŠE) se mnou vyšel zkrácený rozhovor. Protože jsem vás nechtěl ochudit o originální / delší odpovědi, tak kompletní znění přikládám zde.

1. Proč jste se vlastně rozhodl jít právě na VŠE?

Prvním impulsem byl pro mě Jirka Kosek. Díky němu jsem se o VŠE vůbec dozvěděl. Byl to a stále je proslulý XML / HTML guru. A jelikož jsem chtěl po střední škole (Strojní průmoslovka v Opavě, kde jsem studoval informatiku) tvořit weby a nejlépe mít vlastní webdesignerskou agenturu, tak učit se od takového odborníka bylo hodně lákavé. Navíc jsem si řekl, že spojení informatiky a ekonomie bude skvělá kombinace do budoucna. A s odstupem času to mohu potvrdit.

Druhou referencí byl Jirka Koutný. Kamarád, kterému vděčím za mnohé, mi dokázal předat jeho roční zkušenost z MUNI v Brně a důvod jeho následného přestupu na VŠE.
Návštěva dne otevřených dveří s přednáškou jednoho z úspěšných absolventů VŠE mě pak už definitivně přesvědčila.
Jenom pro úplnost, vedle VŠE jsem ještě zvažoval informatiku na ČVUT, UK, MUNI a VUT. 

2. Měl jste už tehdy představu o tom, co byste jednou chtěl dělat?

Ano, chtěl jsem mít ono webdeveloperské studio. Případně jinou firmu, se kterou bych podnikal na Internetu. To se mi vlastně s Helveti.cz splnilo na 100 % :) Buduji si ji jako své dítko a to, jak mi roste před očima, je úžasný pocit!

3. Pracujete v oboru, který jste vystudoval?

Ano i ne. Informatiku používám denně, ekonomii podniku taky, ale spousta předmětů byla zaměřená spíše na fungování větších korporací, takže naroubování na malou firmu není vždy vhodné. Ten základ, co mi VŠE dala, je ale velmi cenný. Všechno ostatní už se učím za běhu.

4. Jak jste se k současné práci dostal?

Cesta je komplikovanější. Nejdříve jsem dělal při střední škole webové stránky (C3studio.cz), při vysoké škole jsem nastoupil do nejznámější internetové agentury (H1.cz) a tam jsem při práci s klienty zjistil, že bych taky rád podnikal a zkusil si to na “druhé” straně barikády. Do té doby jsem fundovaně radil, jak mají na Internetu vydělávat více peněz a co dělají konkrétně v e-commerce světě špatně. Ještě při práci v H1.cz a studiu VŠE jsem si tak založil svůj první eshop HodinkyWenger.cz (běží dodnes). Ten se z kolejního prodeje pomalu rozrůstal až do dnešních rozměrů, kdy prodáváme hodinky s obratem přes 15 mil. Kč / rok a stále rychle rosteme. Během začátků s podnikáním jsem stihl skončit v H1.cz a dostudovat VŠE. Krásně jsem se tak přehoupl ze školy rovnou do podnikání, které už bylo zcela samostatné a bez problémů mě uživilo.

Mimochodem, možnost studovat a u toho zároveň pracovat je neocenitelné, protože teorii můžete rovnou zkoušet v praxi. Ač to někdo zavrhuje, tak já jsem to ocenil.

5. Kde se vidíte zhruba za pět let?

Na pozici jednoho z největších online prodejců hodinek v ČR a na Slovensku :) To víte, ambice mám veliké a třeba to nemusí trvat ani 5 let. V té době už bych taky rád měl 2 krásné děti a procestováno co nejvíc ze světa. S tím souvisí nalezení spolehlivého parťáka do vedení Helveti a předání některých důležitých pravomocí. Stále taky hledám volné příležitosti do podnikání, takže třeba už bude mít Helveti sestřičku / bratříčka :)

6. Co byste doporučil současným studentům?

Zkoušejte a zjišťujte, co vás baví. Pak si za svým cílem jděte a nenechte se odradit od negativních posránků, kteří vás budou zrazovat. A hlavně, moc o tom nepřemýšlejte, neoddalujte a zkuste to. Protože kdybych já tehdy nezačal a věděl přesně, co podnikání obnáší, třeba bych ani nikdy firmu nezaložil. Ta sladká nevědomost, ambice změnit svět a mladický “drajv” dělají divy :)

A dálší doporučení jenom ve zkratce v bodech:

  1. Erasmus – já nejel, lituju toho a pořád přemýšlím, kdy si to delším pracovním pobytem v zahraničí vynahradním.
  2. Socializujte se – poznejte co nejvíc lidí, protože na vysoké jsou k tomu ty nejlepší podmínky (studentské organizace, party, kurzy, atd) a v budoucnu se to bude hodit.
  3. Vybírejte si předměty, které vás někam posunou a budou vás bavit (ne jenom “dávačky”).
  4. Nebojte se prezentací a naopak je berte jako výzvu. Já na VŠE šel jako stydlín a teď se nebojím prezentovat před větším počtem lidí. Za tohle vděčím právě cvičením, kde jsme prezentovali jak diví.

NPR TED Radio – podcast, co stojí za to!

ted-radio-hour-nprUž jste se někdy zamýšleli nad tím, co v nás probouzí motivaci, odvahu nebo depresi? Co se vlastně stalo při velkém třesku? Jaké jsou předpoklady pro to být kreativní? Proč lidé od přírody spolupracují a co je to vlastně je štěstí?

Přesně tahle témata se objevují ve skvělém podcastu Ted Radio Hour, který je postaven na známých Ted Talks. Už je na doporučení od Gabky Kreheľové poslouchám nějaký čas a rád bych je doporučil dál.

Každý svůj výběh teď místo hudby zapínám Ted Radio Hour, kde mě Guy Raz provede ve 40-50 minutách vybraným tématem a já se tak cítím nejen fyzicky, ale i duševně obohacen. Zkuste to taky :)

Odkaz na podcast Ted Radio Hour: http://www.npr.org/programs/ted-radio-hour/

TIP: Stáhněte si podcasty do své mobilní aplikace a poslouchejte kdekoliv bez nutnosti mobilních dat.

Jak u mě málem nakoupil Bony Wilfried 300 hodinek

Bony Wilfried

Bony Wilfried, fotbalista Manchester City

Objednávka na 300 hodinek nám do Helveti.cz nechodí každý den. To víte, že jsem taky značně zpozorněl, když jsem si email s předmětem “Important request of SWISS MILITARY WATCHES” pročítal.

Jak to celé probíhalo?

Přišel email s poptávkou od fotbalisty Bonyho Wilfrieda. Ač na pochybách o serióznosti (nejdřív jsem si myslel, že si ze mne střílí kamarádi) jsem na něj odpověděl. Následoval další email s upřesněním poptávky – půjde o 300 hodinek pro fanoušky. Poté už přímo telefonát z Anglie od jeho manažera Francise Kacou. Rychlá dohoda a slib o zaplacení (hodinek, expresní dopravy, všeho).

Podezřelých věcí bylo hned několik:

  • Email odesilatele: bony14wilfried@gmail.com. Vypadá velmi podivně, ale budiž.
  • Adresáti byli skrytí, ale to prostě jenom rozhodil sítě mezi různé obchodníky, že?
  • Proč by nám psal sám Bony Wilfried? Na tohle má snad lidi.
  • Chce dodat hodinky do Anglie, tak proč si vybral český eshop? No.. přeci hrál za Spartu a třeba jsme levnější.
  • V emailu jsou překlepy (i ve jménech). Ale co, asi nemá čas a píše rychle bez kontroly.
  • V telefonu se mnou mluví jeho manažer Francis Kacou a do hlavy mi vnáší další nesrovnalosti:
    • Proč chtějí hodinky dodat do Londýna, když Bony hraje za Manchester City?
    • Není divné, že má přístup do osobního emailu Bony Wilfrieda?
    • Co by měl fotbalista z toho, že obdaruje 300 svých fanoušků hodinkami?
  • O slevě při tak velkém množství nepadlo ani slovo. A to je už velmi podezřelé :)
Hromadná objednávka hodinek

Hromadná objednávka hodinek

Ověření původu

Zkouším napřímo kontaktovat manažera jménem Francis Kacou (emailová adresa je veřejně k dohledání), ale email se vrací jako nedoručený. Kolega (fotbalista hrávající v minulosti za Spartu) má kontakt na původní zastoupení Bonyho v Praze. Ti ale nic o objednávce neví a pouze nás ubezpečují, že kolem takového fotbalisty se motají desítky lidí a je možné, že to za něj řeší právě Francis Kacou. Kontaktovat přímo Bonyho Wilfrieda je nemožné. Na sociálních sítích má veškeré možnosti kontaktu deaktivované a k jeho emailu se jen tak nedostanete.

Jsem si už na 99 % jistý, že jde o podvod. Stále mě ale nahlodává pocit, že nic neriskujeme a třeba by to mohla být přeci jen náhodou pravda. I s 1% pravděpodobností by to stálo za to vyzkoušet. Jde o dost peněz.

Podle dohody vystavuji zálohovou fakturu, zjišťuji dostupnost zboží u výrobce a expresní dopravu do Londýna. Všechno by šlo vyřídit, takže teď jenom aby peníze dorazily a můžeme to spustit.

Proč by to dělali?

Přemýšlím pořád dokola, jak by nás mohli “podělat”. Napadá mě:

  • Snaha vylákat z nás údaje k bankovnímu účtu (kvůli rychlému převodu a podobně) a následně jeho vyčištění.
  • Dodání vzorků zdarma, které by “vyzkoušeli”.
  • Požadavek odeslání zboží oproti jejich potvrzení z banky, že peníze odešly. Co by ale dělali s hodinkami? Prodávali na černém trhu? Navíc bychom je poslali na předem danou adresu. Pro policii by to neměl být takový problém.
  • Doplněno (díky Ivanu Štefkovi): ještě je možnost infikovaného PDF souboru, který může zneužívat zranitelnost Adobe.

Všechny tyhle hrozby se ale snadno eleminují, protože bez peněz nikomu nic posílat nebudu a přístupové údaje neposkytnu. Nemám se tak čeho bát a můžu “zkusit štěstí”.

V poslední chvíli nacházím agenturu, kterou měl Bony na Twitteru v podpisu (@nvaholdings). Ta mi na email, kde jsem celou situaci popsal, odpověděla poměrně rychle a stručně “Hi, This is a fraudulent transaction. Regards”.

I bez tohoto ujištění se na konci ukázalo, že šlo právě o poslední možnost. Klasický fraud, který končí neustálým telefonováním “manažera” a ubezpečováním o odeslání peněz (což má doložit potvrzení z banky Barclays) spojeným s urgencí odeslání zásilky s hodinkami. Telefonáty ustaly až po zopakování, že jsme fraud prohlédli a pokud má zájem, můžeme celou věc předat policii. V té době už se stejný hlas představoval jednou jako Francis Kacou a podruhé jako samotný Bony Wilfried. Objednávka nabrala na komediální úrovni :)

Moje poučení?

  • Ač jsem dopředu tušil, že půjde o podvod, tak i malá šance na poměrně zajímavý výdělek mě dokázala zviklat (jinak všechny podobné emaily rovnou mažu).
    • ve spojitosti s osobou navázanou na ČR a skoro i kolegu to ale nabralo na o něco vyšší důvěryhodnosti
  • Je  skvělý pocit zjistit, že ve spolupráci distributora a výrobce dokážeme vyřídit takovou expresní objednávku v poměrně velkém množství. Hromadné objednávky hodinek jsou totiž úplně jiný byznys.
  • Pečení holubi sice nepadají z nebe, ale je třeba věřit na zázraky. Ostatně, jeden z nich stál i za vznikem mojí firmy.

Stále proto nepřestávám věřit, že si jednou Bony Wilfried u nás hodinky (aspoň 1ks pro sebe) objedná a tentokrát půjde o toho pravého :) Na dálku přejeme z Helveti ať se v Manchesteru daří a našim podvodníčkům děkujeme za prověření našich schopností.

A jak byste jednali vy? Zatměla by vám podobná objednávka rozum a na pozadí byste stále doufali co by kdyby?

Doplňkové informace

Další informace k podvodné objednávce, které by se mohly někomu hodit:

  • doručovací adresa měla být: 185 George Lane, London SE13 6RY.
  • telefonní čísla, z kterých nás kontaktovali: +447468502282, +447424692588, +447470864985, +447927648669
  • potvrzení bankovního převedu z Barclays (.pdf, 1.6MB)
  • v posledním emailu asi špatně použil podpis a vložil tento (asi jiný podvod):
    • Frederic Panya, Purchase manager, Colt technology services
    • Phone: +33172254088
    • Fax: +33172705989
    • Email: frederic.panya@colt-france.net
    • Website: http://www.colt.net/fr/
    • Address: 23-27 Rue Pierre Valette, 92240 malakof, France

Kdo nosí padělky, ten víc podvádí

jak-draha-je-nepoctivost-dan-arielyDruhá kniha od Dana Arielyho, kterou jsem četl (o první jsem psal zde: Jak drahé je zdarma), je o nepoctivosti, lžích a alibismu. Dlouho jsem se do ní neměl. Název mě moc nelákal a pak taky ta barva (růžová), že? Když jsem ji ale otevřel, tak mě chytla stejně jako ta první. Moje poznámky sepisuji spíše pro svou potřebu, ale třeba vás budou motivovat k přečtení.

Morálka

  • Lidé kradou a lžou mnohem více, když nevidí přímé peníze (papíry do tiskárny, Coca Cola ze společné lednice a podobně).
    • Příklad: U testu lhali 2x více, když byly odměnou žetony (směnné později za peníze) než přímo peníze.
    • Hypotéza do budoucna: Čím méně bude reálné měny, tím více se bude krást (morálka selhává).
  • Když se morálka lidem připomene, kradou pak méně.
    • Před testem si měli přečíst 10 přikázání a lhali méně.
    • Další možnosti: cedulka o morálce, podepsání formuláře o etickém kodexu, atd.
    • Z výzkumu bylo zřejmé, že lidé podvádí méně (o 15 %), když podepíší etický kodex PŘED vyplňování formuláře (etika se jim připomene předem) než když vyplní formulář (například daňové přiznání) a až následně podepíší etický kodex a správnost údajů.

Ovlivňování, uplácení a lobbing

lobbing

  • Velmi častý jev. Uplácení voličů, hodnotících, úředníků. Stačí přitom jenom laskavosti a drobnosti. Člověk se cítí “zavázán” a za darovaný párek a pivo platí volebním lístkem.
  • Příklad: Galerie platily za průzkum uměleckých děl – čím víc peněz darovali, tím pozitivnější byly reakce na konkrétní díla. Přitom lidi tvrdili, že je to neovlivnilo. (str. 63)
  • Lobisté lobují u různých skupin – lékaři, studenti, politici, vědci (aby psali studie, které jsou ovlivněné, aniž by si to uvědomovali).
  • Styl ovlivňování, kdy člověk sám uvěří informacím a šíří je dál:
    • cítí se povinován,
    • obhájí si to – “ostatní to dělají taky”,
    • zavísí na tom finanční příjem (můj nebo kolegů).
  • Příklad takového selhání byl na Wall street – hypoteční krize (bankéři + vláda).
  • Je vůbec možné být objektivní, když vám za posudek platí jedna ze stran? Velmi těžko.
  • Přebíráme názory za své nebo alespoň nebereme tak vážně názory protistrany.

Únava a poctivost

  • S únavou klesá poctivost + kolabuje naše vůle.
  • Večerní přejídání – celý den se držíme, ale večer s únavou podlehneme.
    • Stejně tak působí stres, kdy si objednáme snadněji pizzu místo salátu (vnitřně si obhájíme malý přestupek proti své vůli, protože už tak trpíme dost = stresem, prací).
  • Příklad: Soudci jsou po ránu ochotni “poctivěji” posuzovat případy. V odpoledních hodinách už rozhodují “rutinně” podle zažitých zkušeností a aktivní přístup klesá.

“Ach jo” efekt

  • “Ach jo” efekt > držím dietu, poruším ji něčím a následuje: “Acho jo, tak teď už si dám i tamto a tamto.” Zklameme sami sebe, změníme se v podvodníky.
  • Stejně to funguje, když uděláme přestupek proti morálce. Máme tendenci udělat další a zásadnější.

Kdo nosí padělky, ten víc podvádí

  • Drahé značky zvyšují sebevědomí.
  • Padělky negují vyjímečnost značek (nosí je pak každý) – tím upadá efekt.
  • Zvyšuje se pravděpodobnost že i Vy máte plagiát (ač to nemusí být pravda). Namísto obdivu přichází pohrdání, že nosíte “fake”.
  • Oslabuje se tím signál “Prada”.
    • Tohle je vlastně hlavní problém, který značky řeší. Snižování vážnosti jejich značky.
  • Sebeidentifikace – koupíme si padělek > máme o sobě vnitřně horší mínění > tendence více podvádět.
  • Padělek nás ovlivňuje více negativně (podvádíme) než originál pozitivně (vliv tam však je).
  • Lidé s padělky jsou i podezřívavější ke svému okolí – vidí je v černém světle > “Podle sebe soudím tebe”.
  • Čím víc si poklesek připomínáme > padělky, titul ze školy, který nemáme, atd – tím větší máme tendence k dalším podvodům.
  • Příkladů takového jednání je více:
    • stahování filmů, knížek, padělky, návštěva kina (více filmů na jeden lístek), atd.

fake-watches-padelky-hodinek

Vlivy při podvádění

  • Když si lidé uvědomují, že je jejich podvádění evidentní, podvádějí méně nebo si alepoň nenalhávají svou čestnost.
    • Musí udělat vědomou akci k podvodu.
    • Výsledky na poslední straně testu vs. test v PC a zobrazení výsledků při najetí na lištu.
  • Podvádíme více, když to má vliv na naše spolupracovníky (tým, šéfa, kolegy).
    • Altruismus – svým lhaním pomůžeme celku. Podvádíme více, než bychom to dělali jen pro sebe.
    • Příklad: Úloha matic pro 2 lidi – nadsadili si mnohem víc.
  • Pokud z našeho podvádění měl prospěch JENOM ten druhý – podvádělo se ještě více. Lépe si obhájíme podvádení – děláme to přeci pro něj a ne pro sebe – styl ala Robin Hood. Lidi pracující pro politické strany nebo neziskovky mohou mít silnější sklon pro podvádění – “dělají to pro dobrou věc”.
  • Ten, komu na spolupracovnících nejvíc záleží, víc podvádí. :-/

podvadeni

  • Dohled (i náhodný) sníží podvod na minimum.
    • POZOR: Dohled se seznámením opět nepoctivost vystřelí nahoru.
    • Příklad řešení: Vaši práci budou kontrolovat v jiné kanceláři (kolegové bez vazeb).
  • Někdy stačí jenom náznak, že je dotyčný pozorován / sledován a chová se poctivěji.
    • Například obrázek očí na lince (nekradlo se).
  • Nepoctivost si omluvíme, když přizveme další.
    • Příklad: Představte si automat, který chybně dává zboží zadarmo. Když o něm řekneme dalším lidem, kteří toho taky využijí, tak jsme “ospravedlnění “. Takhle se okolí “nakazí”. Sociální norma se upraví a lidem přijde takové chování “normální”.
  • Vliv jedince ve skupině. Pokud je ve skupině švindlíř a skupina o něm ví, tak má celá skupina tendenci více podvádět (když přeci někdo podvádí ještě, tak já mohu taky).

Do života

  • Doktoři, účetní, bankéři a další. Čím déle nás odborník zná (lékař, účetní, atd), tím si myslíme, že dlouhodobý vztah bude nahrávat na naší stranu > blaho klientů. NENÍ TO TAK! Sílí tendence vlastních zájmů lékaře (či jiného odborníka). Znamená to tedy měnit lékaře a účetní častěji?
  • Kreativní lidé (herci, grafici, umělci) podvádějí více. Mají vyšší představivost, ohebnější myšlení a podvádění si “omluví”. Jsou také častěji nevěrní.
  • Národy podvádějí stejně. Ač by si každý myslel, že některé národy na tom budou lépe či hůře, tak všichni podvádíme stejně. Testovali například státy jako: Kanada, Skandinávské země, Itálie, Turecko a USA.
  • Autority by měly jít příkladem. Protože určují standard a můžou “nakazit” obyčejný lid. Měly by být vzorem. Měřit jim přísnějším metrem? Ve skutečnosti je to přesně naopak. Známá osobnost má výhody a nemusí vždy dodržovat pravidla. Společnost pak získává pocit, že je to normální a může to dělat také.
  • Žádný poklesek bychom neměli brát jako malichernost, protože i ty nejmenší nás vedou k dalším.
  • Doporučuji Teorii rozbitého okna – Philip G. Zimbardo

Hodinky jsem posílal z kolejí a balíky mi přebíraly kolejbáby

Dostalo se mi té cti a byl jsem požádán kamarádem, možná budoucím kolegou a současně studentem VŠE o rozhovor do jednoho z předmětů. Protože je to první rozhovor tohoto typu, tak hrdě přikládám jeho přepis.

Proč ses rozhodl (co tě motivovalo), že budeš podnikat? Na základě čeho sis vybral hodinky? Pokud si dobře vzpomínám, začínal jsi se švýcarskými noži.

Začínal jsem švýcarskými hodinkami Wenger a nože jsem k nim dával jako dárek. To bylo první odlišení od konkurence – dávat k hodinkám něco navíc (kromě i tak nadstandartních služeb).

Moje první hodinky Wenger

Ale abych odpověděl na otázku a vzal to pěkně postupně. Vždycky bylo mým snem mít vlastní firmu. Jako dítě jsem snil o podobném úspěchu jako měl pan Baťa, kterému se podařilo pozvednout Zlín a celou Českou republiku. Já snil o tom, že pozvednu rodnou Opavu a když bude dobře, tak i trošku tu naši zemi. Nejdřív jsem začal při střední škole na živnost dělat weby, na vysoké jsem v tom pokračoval a ve společnosti H1.cz nabral spoustu zkušeností z online marketingu. Tyto znalosti ve spojení těch z VŠE mi pomáhají dodnes budovat vlastní firmu. A pořád tak nějak doufám, že i ty sny se vyplní :)

Nápad prodávat hodinky vznikl čistě náhodou, když jsem si sám chtěl jedny koupit. Na kamarádově zápěstí v hospodě jsem usoudil, že Wenger dělá pěkné a kvalitní hodinky. Druhý den jsem si o nich víc zjistil a už objednával vytoužený model z Ameriky za poloviční cenu, než se prodával tady. Takhle jsem si ze začátku maloval celé své podnikání – vozit sem hodinky z Ameriky a prodávat je s nějakým ziskem. Naivita a neznalost – bez toho by to nevzniklo.

Mimochodem: První hodinky nedorazily vůbec (skončily někde na letišti ve Francii) a druhé sice dorazily, ale tím jsem to měl za plnou cenu a bez záruky.
V H1.cz jsem v té době radil našim klientům, jak mají na Internetu prodávat více, jak se lépe prezentovat a být obecně v internetové konkurenci úspěšnější. Vždy mě ale lákalo zkusit si to na druhé straně – sám něco prodávat (ať už produkt nebo službu).

Koleje VŠE, kde jsem prodával první hodinky

Koleje VŠE, kde jsem prodával první hodinky

Tohle vyústilo ve spuštění eshopu, kde jsem prodal nejdřív ty své hodinky, které když přišly, tak se mi vlastně nelíbily. Takto jsem prodal pár hodinek a po zralé úvaze (protože šedý dovoz hodinek je opravdu nesmysl) jsem si to nakráčel k oficiálnímu distributorovi této značky pro ČR a SR. Doteď jsem vděčný za tu šanci, že se mnou nevyrazili dveře a dovolili mi tyto hodinky oficiálně prodávat. První hodinky jsem posílal ještě z vysokoškolských kolejí a balíky mi tam přebíraly kolejbáby :)

Motivace byla: samostatnost, výzva něco dokázat, vybudovat vlastní firmu, svoboda ..

Co charakterizuje Helveti?

Stále mladá a dravá společnost, kde se rychle zavádějí nové technologie, postupy, atd. Každý z kolegů se může aktivně podílet na směřování firmy a přinášet nové nápady. V určitých ohledech je to pořád trošku punk, ale to ladíme :) Meziročně rosteme o cca 70 %, takže bych nás označil i jako rychle rostoucí firmu.

K tomu nám pomáhá hlavně náš přístup:

  • Dělat pro zákazníky něco navíc,
  • rozumět maximálně produktu, který prodáváme,
  • přátelský, ale profesionální přístup: ochota, serióznost, slušnost, atd,
  • být zkrátka lepší než naše konkurence.

Podle výsledků se to daří a zákazníci nás nejen na Heuréce hodnotí velmi pozitivně.

Byly začátky těžké? Jak dlouho už vlastně podnikáš? Resp. přišel už okamžik, kdy jsi chtěl se vším seknout?

První kancelář, ubytování a "prodejna" hodinek

První kancelář, ubytování a “prodejna” hodinek

Začátky byly poměrně krušné. Ať už můj začátek, kdy jsem rok bydlel v kanceláři v Karlíně, tak první přešlapy, které asi žádného podnikatele neminou. Všechno, co jsem si prošel, mě ale nějak formovalo a stále formuje. I neúspěchy jsou strašně důležité, když se z nich člověk poučí a neopakuje je.

Svoje podnikání vždycky mezi přáteli označuju za takovou sinusoidu. Jsou chvíle, kdy jsem nahoře a firmě se daří. Přijdou ale týdny, kdy bych firmu z fleku zavřel, prodal a odjel s krosnou na cestu kolem světa. Když je to nejhorší, tak dokonce uvažuju o tom, že bych se mohl nechat zaměstnat. Ale to je opravdu krize a většinou se z toho rychle oklepu a vzpamatuju :)

Firma je založena od roku 2012, ale hodinky jsem prodával na živnost už v roce 2010. Předtím jsem podnikal na sebe v oblasti tvorby webových stránek (od roku 2006). Takže už vlastně dělám sám na sebe 10 let (s pár pauzami). To je docela dost :)

Někdy uvažuju o tom, jaké by to asi bylo, kdybych pokračoval v budování kariéry v internetovém marketingu. Měli jsme dokonce webové studio, kde jsme s kamarády tvořili webové stránky a moje vize byla firma podobná PeckaDesign s.r.o. nebo Sherwood a.s. Tuhle myšlenku mám pořád v hlavě a možná se k ní někdy i vrátím. Společně s provozem internetového eshopu by to dávalo smysl – taková krásná symbióza.

Postupem času se muselo Helveti vyrovnávat s mnohými změnami. Ať už se jednalo o rozšiřování portfolia, stěhování prodejny nebo nový e-shop. Jaký postoj k takovým radikálním krokům máš?

Naše aktuální prodejna v Karlíně

Naše aktuální prodejna v Karlíně

Ty změny přicházejí samy. Náš rychlý růst nás k nim nutí a když to přijde, tak se prostě udělají. Jak mi teď říkal jeden spokojený zákazník, který už podniká přes 20 let. V podnikání není čas na dlouhé přemýšlení, ale je lepší dělat rychlá rozhodnutí na základě zkušeností a intuice. A podobně se to snažím dělat taky. Když nám byly malé předchozí prostory, tak jsme našli větší. Přibírali jsme nové značky, udělali jsme pro ně nový eshop (agregující celé naše portfolio). Dlouho jsme usilovali o značku Certina a když jsme ji nakonec dostali, tak byly problém peníze (jejich nedostatek) a taky se to vyřešilo. Abych citoval klasika: „Ještě se nestalo, aby to nějak nedopadlo!“.

Zkrátka radikální změny jsou v podnikání často nutné a bez nich by firma stála na místě. Což se u nás říct nedá. Navíc, každá taková změna je vlastně novou výzvou :)

S růstem firmy se zvyšují personální požadavky. Jak vybíráš nové kolegy? Co je pro Tebe důležité?

Robert byl vůbec první kolega v Helveti.cz

Robert byl vůbec první kolega v Helveti.cz

Snažím se dělat přátelské „výběrové řízení“. Zájemci pošlou životopisy a nějaký motivační email. Pak se s vybranými sejdu a přátelsky si popovídáme. Důležitý je u mě charakter lidí a jak si vzájemně „sedneme“. Většina mých kolegů k nám přišla na doporučení, což funguje skvěle. Naši externí kolegové jsou pak často známí z mých předchozích zaměstnání nebo z vysoké školy.

Zatím se Helveti daří stále růst. Máš představu o ideální velikosti?

Tahle otázka nebo respektive její odpovědi na ni se ve mně trošku bijí. Na jednu stranu bych chtěl vybudovat velkou a silnou firmu. Na druhou stranu bych se nikdy nechtěl stát jenom přeposílatelem balíků s velkým logistickým centrem (jako jsou Hodinky.cz, Alza.cz a další). Nechci totiž ztratit osobní kontakt se zákazníkem a taky dbám na to, abychom maximálně rozuměli svému produktu. To u eshopu se 100 značkami a 10 000 produkty jde jenom těžko. Taky si myslím, že pro sortiment středně drahých hodinek se tento styl ani nehodí.

A velikost firmy? Podle norem EU jsme mikropodnik (obrat menší než 2 miliony EUR a méně než 10 zaměstnanců), takže máme stále kam růst :) Aktuálně rosteme meziročně o cca 70 %. Ideální stav bych teď viděl ve fázi, kdy bychom měli na každou dílčí činnost specialistu. Ať už jde o programování eshopu, hodinářské práce, marketing, psaní recenzí, točení videí a další. Vývoj by se tím zase o něco urychlil a kvalita služeb stoupla. Zatím to vynahrazujeme našim nasazením.

Kde bereš inspiraci pro další inovace? Konzultuješ je společně s ostatními, kdy poté dojdete k společnému závěru, nebo si necháváš rozhodující slovo?

U nás může do směřování firmy mluvit každý, ale rozhodující slovo mám já :) Kolegů se na inovace a zlepšení ptám a společně je taky diskutujeme. Velkou inspirací jsou mi pak setkání na konferencích (Barcamp, WebExpo a další), na které ale nyní nemám vůbec čas, což beru jako velkou chybu. Zkouším si to vynahrazovat aspoň diskuzemi s kamarády, kteří v oboru internetového marketingu pracují a jejich zkušenosti jsou často neocenitelné! Už před všemi současnými eshopovými konferencemi jsem měl v hlavě nápad o srazech eshop specialistů. Nikdy jsem ho ale nerealizoval, tak snad brzy na eshopsraz.cz něco uvidíte. Inspirace a předávání zkušeností je to nejcennější.

Snažíte se aktivně získávat podněty od zákazníků, na základě kterých pak vyhodnocujete potřebu určitých změn?

Dělali jsme uživatelské testování našich eshopů a teď se chystáme na novou vlnu testování se zákazníky našeho nového eshopu Helveti.cz. To je skvělá zpětná vazba nejen pro fungování eshopu, ale taky pro samotné podnikání. Zároveň se snažíme každému zákazníkovi volat, jak byl s našimi službami spokojen a jestli hodinky naplnily jeho očekávání. Opakující požadavky zapracováváme, ale spíše slýcháme jenom chválu, což je povzbudivé a motivující. Ke každé kritice se stavíme čelem a snažíme se z ní poučit.

Jakou roli na druhé straně hraje konkurence? Vím, že se snažíte nabídnout maximální komfort pro zákazníky, máte kamennou prodejnu, takže cenu musíte držet na vyšší úrovni. Je to směr, který hodláš držet?

Bojovat cenou je cesta do pekla. Je to jediný nástroj, který napadne začínajícího prodejce a některých se to drží docela dlouhou dobu. I já jsem tak začínal (viz začátek rozhovoru a dovoz z Ameriky za poloviční cenu) a u oficiální distribuce mi dokonce prý přezdívali gauner :) Velmi rychle jsem ale pochopil, že šedý dovoz, podkopávání cen a neautorizovaný servis není ta správná cesta. Já bych sám u takového obchodníka nenakoupil.

Eshop Helveti.cz, který měl velké porodní bolesti a stále není zdaleka dokončen

Eshop Helveti.cz, který měl velké porodní bolesti a stále není zdaleka dokončen

Začal jsem přemýšlet jinak a od té doby zákazníkům nabízím k hodinkám něco navíc. Konkurenci porážíme právě tím, že se hodinkám více věnujeme (fotíme je, natáčíme videa, píšeme recenze) a jsme schopni jim k hodinkám více říct. Odbornost je to, co lidé stále chtějí. A abychom zákazníkům dělali i radost, tak dáváme k objednávce dárky (nože Wenger, Victorinox, pojištění hodinek, atd) a služby navíc: doprava zdarma, prodloužená 3letá záruka, 234 výdejních míst, zkrácení hodinek na ruku, možnost platit na splátky, atd. Postupem času jsme vybudovali také poměrně velký sklad hodinek, kde je k dnešnímu dni přes 600 hodinek, u kterých garantujeme dodání do druhého dne od objednání.

Směr, který hodlám držet, je prodávat kvalitní hodinky a poskytovat k nim nadstandartní služby. Být lepší než internetové obchody znalostmi, sklady a službami a lepší než klasické kamenné obchody v pružnosti, šíři nabídky a internetovými dovednostmi.

Ondřej Vetchý je mým osobnostním vzorem

Ondřej Vetchý je mým osobnostním vzorem

Jaké změny jsou v plánu v nejbližší budoucnosti?

Jak rosteme, tak nám „hrozí“ už v pořadí 3. stěhování do větších a atraktivnějších prostor. Uvažuji i o další separátní prodejně v Praze a v rodné Opavě. Ale hlavně v druhém případě je to spíše sentimentální záležitost.
V roce 2016 bude důležité dopilovat eshop Helveti.cz a s jeho slovenskou mutací Helveti.sk se pomalu chystat na Slovensko. Je možné, že nám z portfolia vypadnou některé značky a nahradíme je dlouho vytouženými. Jako se to například teď podařilo s Certinou. Konkrétní značky si ale nechám pro sebe.

Tvůj osobní podnikatelský vzor?

Každý, kdo něco dokázal. Inspirují mě osobnosti jako Tomáš Baťa, Steve Jobs, Elon Musk a hlavně lidé, které jsem osobně potkal nebo mají k mému podnikání nějakým způsobem blízko: John Vaňhara, Vlastimil Vávrů, Jiří Koutný, Martin Vlasák, zakladatelé H1.cz a spousta dalších. Z každého si snažím něco vzít a poučit se.
Z osobností mám za vzor pány: Ladislava Smoljaka, Jana Třísku, Zdeňka Svěráka a Ondřeje Vetchého.