WordPress Jetpack – nutnost!

jetpack Na svém školení WordPressu říkám jednu důležitou větu: “Pokud byste si měli ze školení odnést jenom jeden nainstalovaný plugin, tak by to měl být právě Jetpack”.

A to je hned z několika důvodů:

  • získáte celou škálu funkcionality v jednom
    • kontaktní formulář,
    • zefektivnění komentářů,
    • propojení se sociálními sítěmi,
    • statistiky návštěvnosti,
    • zabezpečení a záloha WP,
    • rozšíření fotogalerií (carousel, tiled galeries)
    • a spousta dalších
  • plugin vyvíjí tvůrci WordPressu (záruka kvality).

Plugin si můžete stáhnout na jetpack.me nebo z oficiálního úložiště wordpress.org/plugins/jetpack/

Proč jsem si vybral Uloženku místo Zásilkovny

ulozenka-vs-zasilkovnaAsi většina z vás zná výdejní místa, kde si můžete vyzvednout své objednávky z eshopů. Mezi nejznámější patří Uloženka.cz a Zásilkova.cz. Pro menší eshopy je to vynikající služba, protože český zákazník je mírně atypický při objednávání online. Chce si totiž zboží také osobně vyzvednout a zaplatit na místě. U nás tato možnost převzetí dělá cca 30 % objednávek. Ano, prodáváme hodinky, které si lidé chtějí prohlédnout či vybrat. Na výdejním místě tuto možnost ale nemají a přesto má u nás velký podíl. Neřekl bych tedy, že je to sortimentem, ale spíše povahou zákazníků (důkaz místo slibů). Mají větší jistotu, že při osobním převzetí nedojde k chybě, záměně, dostanou své zboží hned a mají pocit, že se mají případně kam vrátit s problémy.

Proč zavádět

Výhoda pro eshop je zřejmá. Jde-li o začínající menší eshop, který třeba ani nemá své vlastní výdejní místo (prodejnu), tak získá hned několik poboček a v očích zákazníka tak může nabýt na větší důvěryhodnosti a hlavně jednou implementací pokryje velké množství měst osobním odběrem. Zákazníci to ocení.
Další výhodou je získání alternativního dopravce (DPD) bez nutnosti sjednávání dalších smluv.

Moje cesta k Uložence

Když jsem já osobně začínal provozovat svůj první eshop, tak byla Uloženka.cz ještě v plenkách a Zásilkova.cz neexistovala. Mezi zákazníky se množily dotazy na osobní odběr / prodejny v jejich městě. Já jsem je vždy musel zklamat a nabídnout jim pouze možnost vyzvednutí na poště (kde sice osobní odběr funguje, ale za cenu hodinové fronty). V té době jsem se začínal zajímat o Uloženku. Poměrně rychle jsme ji na eshop implementovali a od té doby razantně stoupla spokojenost zákazníků, kteří osobní odběr preferují. Na balík nečekají a můžou si ho vyzvednout kdykoliv potřebují.

Uloženka vs. Zásilkovna

A proč bych si vybral Uloženku znovu? Budu porovnávat hlavní rozdíly s konkurentem Zásilkovna.cz.

  • jejím hlavním byznysem je předávání balíků (pobočka Zásilkovny prodává třeba časopisy a zároveň vám předá i balík)
    • rychlejsí odbavení,
    • profesionalita a specializace,
    • brand – lidé ví, co je Uloženka,
    • zákazník nebude zmatený, že přišel do potravin a chce vyzvednout hodinky,
    • některé prodejny můžou degradovat samotný produkt (například zmíněné potraviny),
  • rychlost dodání na pobočku (do 24 hodin)
    • ze zkušeností Jirky Krejčího vím, že svoz Zásilkovny může trvat i několik dní (z Kolína),
  • stále rostoucí počet poboček (včetně DPD parcelshop více než 80 míst),
  • doplňkové služby
    • doručení prostřednictvím DPD,
    • doručení na Slovensko (DPD, Slovenská pošta).

Specifika produktu ale můžou pro vás rozhodnout úplně jinak. Budete například mít potřebu pokrýt co největší počet měst (a popsaná negativa nebudou překážkou), tak pak je výhoda na straně Zásilkovny.

Já osobně jsem se rozhodl pro Uloženku a nikdy jsem této volby neolitoval. Myslím, že mému podnikání to velmi pomohlo a budu rád, když to pomůže i vám.

PS: Pro Uloženku nepracuju, z článku nemám žádnou provizi, .. jsem pouze spokojený se spoluprácí a rád bych ji takto doporučil dalším.

Kokořínsko – NVDP

Náš první NVDP trek v roce 2014 byl sice v malém počtu (3 účastníci), ale stálo to za to! Vyrazili jsme na sever Kokořínska, kde jsem měl tip na Cimrmanovu stezku. Protože okolnosti nám bránily v delším pobytu, vyrazili jsme jenom na jednu noc. Túra byla naplánována docela příjemně: 1. den ujdeme cca 25 km a 2. den už jen toulání po okolí cca 10 km. Nakonec se z toho vyklubalo asi naše nejdelší NVDP (nejnáročnější ale stále zůstávají Jizerky). Ušli jsme celkem 48 km a za první den už mě někteří členové moc neměli rádi.

kokorinsko_20140413_132520

Přijeli jsme z Prahy do města Dubá (autobus z Holešovic za 1 hodinu). Odsud jsme pak vyrazili směr naše startovní pozice vesnička Pavličky (5 km). První den jsme šli trasu na sever od Pavliček. Mezi hlavní lákadla trasy patřil výstup na Čáp, krásné Martinské stěny, výhledy z Vlhoště a samozřejmě taky pomník Járy Cimrmana. Po návratu do Pavliček nám místní v hospodě doporučili spaní přímo pod Čapem. A opravdu to stálo za to. Je tam převis, pod kterým je připraveno ohniště, posezení, dřevo, celta.. zkrátka všechno na to, aby se zde dalo pohodlně přespat pod širákem a ještě si užít romantiku večera při ohni. O výhledu ani nemluvím :) Moc rád se tady někdy vrátím!

Druhý den jsme zase na doporučení místních vyrazili na jih od Pavliček, kde se nacházení pískovcové skály Valkýra, zřícenina hradu Pustý zámek a Soví hrádek. První část cesty jsme se kochali pohledem na pastviny, kde se občas pásl i nějaký ten kůň, kráva, býk. Druhá část se nesla v duchu lesů, vrcholků a mokřad. Výlet jsme zakončili polévkou a malinovkou v Dubé.

Termín: 12.-13.4.2014
Místo: Severní část Kokořínska

Kolik jsme ušli:
1. den = 31 km
2. den = 17 km

Trasa 1. den

Trasa 1. den

Trasa 2. den

Trasa 2. den

Co jsme viděli

1. den

  • SnowGlider (milý pán v Pavličkách nás pozval na prohlídku sněholetu)
  • Čáp
  • Martinské stěny
  • Pomník Járy Cimrmana
  • Husa
  • Vlhošť (bohužel vrcholek je zalesněný)

2. den

  • Koně
  • Zakšín
  • Zřícenina hradu Pustý zámek (nádhera)
  • Valkýra, atd
  • Panenský hřeben
  • Soví hrad
  • Fotovoltaická elektrárna

GPX trasa: 1.den, 2.den

Poslední středa a zbožové srovnávače

heureka-zbozi 26.2.2014 jsem se po dlouhé dobé zúčastnil Poslední středy od hájedničky. Téma bylo: Zbožové vyhledávače aneb Supermarkety 2.0. Za Zboží mluvil Milan Šmíd, za Heuréku Tomáš Braverman a za H1.cz doplňovala Věrka Koukalová.

Po obecném úvodu a ujištění, že oba servery stále pracují na zdokonalování svých služeb a mají uživatelům co nabídnout, jsme se dozvěděli i několik novinek:

  • Heuréka pracuje na lokálním vyhledávání a doporučení nejbližšího obchodu, který má zboží skladem (s možností navigace na místo, rezervace produktu, apod).
  • Zboží spustilo uživatelské recenze produktů.
  • Ani jeden z hráčů neplánuje tvorbu autobiddingového systému.
  • Zboží zavedlo zavede Erotiku, Heuréka už ji dávno má :)
  • E-shopy stále bojují s EAN kódy. Ve feedech jim chybí a nebo uvádí špatné. Některé výrobky ani své EAN kódy nemají.
  • Na Heuréce je cca 95 % eshopů v ČR.
  • Na Zboží je cca 90 % eshopů v ČR.
  • Heuréka odmítá zavedené označení cenový srovnávač a představuje se jako nákupní rádce nebo ještě lépe nákupní portál.

Na konec byl prostor pro dotazy, kterých nebylo málo. Směřovaly na technikálie ohledně feedu, investic do reklamy, věrohodnosti recenzí, apod. Mě samozřejmě otázky napadly až při odchodu. Proto aspoň zde:

Opravdu návštěvníci neřadí podle ceny?

Na akci několikrát zaznělo, že 90 % lidí si na Heuréce (respektive Zboží.cz) nesrovnává zboží podle ceny. Zajímalo by mě, jaké je to procento u konvertujících návštěch.
To znamená: kolik % z lidí, kteří na Heuréku přijdou a nakoupí, si v průběhu návštěvy srovná zboží podle ceny.
Předpokládám, že návštěvy neodpovídají konverzím (každý si při své návštěvě produkt nekoupí) a tím pádem by se tohle číslo mohlo dramaticky lišit. U lidí, kteří objednávku udělají bude podíl srovnání podle ceny vyšší. Odhaduji 30-40 %. Nebo se mýlím?

Malým potvrzením by mohl být postřeh od Vládi Saura:

 

Recenze produktu po delší době používání

recenze Když jsem uvažoval, co může nákupní rádce návštěvníkům přinést ještě dalšího, napadly mě recenze s odstupem času. Například při nákupu pračky bude nejspíš zkušenost hned po nákupu kladná > pračka je hezká a jednou už nám vyprala. Nebo dokonce žádná > ještě jsme ji nestihli ani zapojit, protože ji přivezli včera, ale asi bude fungovat. Recenze tak nejsou moc vypovídající o používání produktu a jeho kvalitě.

Mnohem hodnotnější by podle mého byly recenze s odstupem času. Po 3 až 6 měsících by mohla Heuréka (respektive Zboží) poslat další dotazník, který by zákazníku připomněl jeho původní hodnocení a pouze by se jej zeptal zda chce recezni doplnit o zkušenosti s používáním nebo původní hodnocení stále vyhovuje.

Izrael, Palestina, Afghánistán, Pákistán.. Víte o čem je vlastně řeč?

blizky-vychod Každou chvíli nás o těchto oblastech zmítaných konfikty informují naše média. Z televize se na nás hrnou pojmy jako Tálibán, Al-Kájda, Hizballáh, Hámas, Mosad, pásmo Gazy, Likud, apod.

Znáte ale historii těchto konfiktů? Tušíte, jaké jsou vlastně vazby mezi teroristickými organizacemi a státy, které je podporují? O co se vlastně bojuje a proč se tam pořád vměšuje Rusko, Amerika nebo Čína? Víte o tom, že jednotlivé organizace často nejsou starší více než 30 let? Já z toho nevěděl snad nic.

Díky knize Tři šálky čaje (mimochodem skvělá a moc doporučuju) jsem se začal o tyto konflikty více zajímat. Mé znalosti byly velmi povrchní a vazby jsem neznal téměř žádné. Po nastudování několika materiálů jsou sice znalosti stále povrchní, ale při další reportáži z pásma Gazy nebo Afghánistánu už budu aspoň tušit kteří jsou kteří a o co kterým jde.

Věděli jste:

  • že v Afghánistánu proti sobě bojují americké zbraně na obou stranách konfliktu?
    • Zdroj najdete zde.
  • že teroristické organizace často nejsou starší více než 30 let?
    • Přesvědčte se zde, zde a například zde.
  • že Usáma bin Ládin byl nejen vůdcem, ale hlavně největším sponzorem Al-Kájdy?
  • proč je tak těžké odhalit členy Al-Kájdy nebo se do ní infiltrovat?
  • jak vznikl Izrael a co bylo příčinou?
  • jak s konflikty v Izraeli a Palestině souvisí Sýrie, Irán a Libanon?
    • Dozvíte se zde.

Níže už přikládám jen syrové odkazy, kde si můžete problematiku sami nastudovat a nechat se vést sítí odkazů podle vašeho zájmu.

Izrael a Palestina

Afghánistán, Pákistán

Obecnější pojmy

Zajímáte se o situaci na Blízkém východě? Napište mi do komentářů, rád se dozvím více. Protože čím víc odpovědí jsem na své otázky dostal, tím víc mě jich napadalo. A WikiPedie už v tomhle přestává stačit :)

Zrušme KSČM, osvoboďme ČT – Ladislav Smoljak

Knížka Mým divákům

Knížka Mým divákům

Sepsal jsem zde výtažky z knížky Mým divákům – rozhovor s Ladislavem Smoljakem (autor Blanka Čechová), které mě natolik zaujaly, že jsem se rozhodl o ně podělit.

Mimo zmiňované politické téma se rozhovory s Ladislavem Smoljakem dostanou k Divadle Járy Cimrmana a jednotlivým hrám, filmové tvorbě, cestě k divadlu a herectví, přátelství, náboženství, historii, vývoji člověka atd. Samotná knížka je úžasná a po jejím přečtení se Ladislav Smoljak nadobro zařadil mezi mé vzory. K dobru celé věci ještě přispívá fakt, že Ladislav Smoljak je biřmován jako Jiří.

Koupi knížky proto maximálně doporučuji.

Zrušme KSČM

Od 90. let brojíš prostřednictvím médií, diskusních fór a petičních akcí pro KSČM. Jak svoje dosavadní úsilí o zákaz komunistické strany hodnotíš?

Myslím, že je to úsilí trochu sisyfovské. Balvan, který valím do kopce, a on neustále padá dolů.

Alespoň není pochyb o tom, že takové snažení má smysl.

Přinejmenším proto, že se o to lidi začnou zajímat a přestane jim možná připadat normální, že máme KSČM v parlamentu – že jsou tady, kruci, pořád s námi a málem vládnou!

Mám za to, že v politice, v politických dějinách, přeci jen hrají určující roli postoje, které mají morální hodnotu. A považuji za morální pokleslost dovolit – a zvyknout si! – aby strana, která se hlásí ke své zločinné minulosti, byla součástí našeho systému, parlamentní demokracie. Já to cítím jako těžkou újmu. Je to přeci věc cti. Jestli tohle slovo ještě něco znamená, tak to není jen problémem politiků, ale i obyčejných lidí – všech, kteří ztratí čest, pokud tolerují zlořády.

Ty ovšem nebrojíš pouze proti KSČM jako takové, ale hlavně jsi pro to, aby se přejmenovala.

Za současného stavu, kdy už holt tuto stranu v parlamentu máme, považuji za klíčové, aby se alespoň přejmenovala. Vypadá to jako marginálie – tak co, no, bože – název, jenom název. Ale to není pravda. Jsou věci, jejichž dopad se nedá přímo zhodnotit na politických vahách. Občas mě napadá, co si musí myslet lidi, kteří za komunismu trpěli, kteří třeba náhodou vyvázli z šibenice a dostali doživotní tresty, lidi, co ještě žijí, pozůstalí obětí komunistického režimu – co si musí myslet, když tato strana, a navíc s tímto názvem, existuje? Neváhám říct, že je to plivanec do tváře těmto lidem. Existence strany, která se smí nazývat komunistickou, je velká skvrna na tváři naší demokracie. Je to, jako kdyby Německo povolilo nacistickou stranu – co by svět dělal? A komunismus je přeci naprosto srovnatelný, jsou to dvě substance, které mají stejnou váhu. Strany navazující na historii zločinu.

Vzpomínám si na pravidelné komunistické demonstrace pod okny mého někdejšího bytu ve Francii – mládež pochodující s vlajkami a transparenty o beztřídní společnosti a s Che Guevarou na tričku.

To mě děsí. Potvrzuje to nepoučitelnost lidí, opakovatelnost historie. Když se v Českém nebi (hra Divadla Járy Cimrmana) začne Komenský rozplývat nad představou družby s Ruskem a “velké slovanské náruče”, Karel Havlíček Borovský ho zpraží otázkou: “Byl jsi někdy v Rusku? – Já jo.” Lidi, co nemají vlastní zkušenost, prostě ignorují zkušenost zprostředkovanou. S komunismem přeci není třeba dál experimentovat – znemožnil se dostatečně, sám sebe odsoudil všemi předchozími experimenty, hrůznou bilancí, kterou zanechal…

Jaký je tvůj názor na zrušení komunistické strany jako takové? Poláci, například, komunistickou stranu hned po nástupu demokracie zakázali. Tamní komunisti se nejdřív vzbouřili, ale pak utichli. Neměli jsme postupovat stejně?

Myslím, že jsme zcela nepochybně měli postupovat tímto způsobem. Dokonce tu hned po revoluci byly takové pokusy – tuším, že advokát Tomáš Sokol učinil i nějaké kroky, a zrovna tak tuším, že to byl jiný advokát, Pavel Rychetský, který věc tehdy shodil, takže se to politicky zametlo. Říkalo se, že pokud se KSČM zruší, tak komunisté infiltrují do jiných stran – že se tím nic nezmění, ba že se komunisté stanou ještě záludnějšími. Což si nemyslím. Pokud komunisti infiltrují do jiných stran, tak tam nebudou schopni napáchat tolik škody. Destruktivní síla komunistů funguje, právě když jsou spojenou, oficiálně existující stranou. Ta symbolika, kontinuita, záštita pro ně hodně znamená.

vaclav-havel-ladislav-smoljak

Ladislav Smoljak s Václavem Havlem

Nemyslíš, že k současnému stavu legálně a úspěšně fungující komunistické strany v parlamentu nechtěně přispěl i Václav Havel tím, že chtěl, aby se komunisti nezakazovali, protože se sami politicky diskvalifikují svou neschopností, falší a zkorumpovanou minulostí? Těsně po roce 1989 to dokonce trochu zafungovalo.

S Václavem jsem se o tom nikdy nebavil. Ale z odstupu dovedu tu situaci pochopit. Možná jsem to cítil podobně. Byli jsme příliš oslnění silou veřejného mínění, která se projevila v listopadových dnech. Kdo zažil série demonstrací, kdo zažil tu obrovskou manifestaci na Letné – milion lidí, moře československých vlajek – to byla euforie ze znovunabyté svobody, euforie, že celý národ prožívá osvobození a že komunisti se tak znemožnili, že my můžeme být noblesní a velkorysí, a říct – buďte si tu, na okraji společnosti, přesvědčte se o tom, jak vámi společnost opovrhuje, prohrajte všechny volby. To byla atmosféra listopadu, která trvala sotva rok. Byla to atmosféra idealistů – naivních, ke kterým já se počítám. Nenapadlo nás, že euforie opadne, nastanou nedostatky nového systému a zákeřná komunistická síla znovu dostane šanci. Oni se zaklínají demokracií a využívají všech demokratických svobod k tomu, aby demokracii narušovali, erodovali. Profitují na tom, co se nepovede a vykřikují nereálné sliby, aby na každém nedostatku získávali hlasy; povykují – tady se utrácí, lidem se dává málo sociálních dávek, třikrát zvyšte porodné, podívejte se na platy dělníků… Lidi, kteří na to slyší, si nepoloží otázku: a proč to ty komunisti neudělali, když tady měli čtyřicet let moc? – Protože jakmile dostanou k moci příležitost, tak ji uchvátí totálně, zruší demokratickou možnost, aby se jim sliby připomínaly – vždyť jsme to prožili. Jenže mladí to neznají a staří zapomínají. 

Jak bys reagoval na to, kdyby se komunisti dostali do vlády?

Nemám plán. Mám jen sny – a mým častým snem bývá, že se skupinou mých obdobně naladěných přátel napochodujeme s kalašnikovama do parlamentu a rozeženeme ho. Což je bohužel metoda, která do demokratického státu nepatří.

Ale nelze zapomínat, že v politických dějinách druhdy nastává pokrok právě díky revoluci, že.

Možná, že kdyby se tady občas vyskytl nějaký šikovný Cromwell, nebylo by to od věci. Já můžu bojovat nanejvýš občasným článkem v tisku nebo podporou nějaké petice. A přemýšlet o nových argumentech. Zrovna nedávno jsem dostal nápad: zajímalo by mě, co by mi odpověděl Vojtěch Filip, kdybych se ho zeptal, jestli je cílem KSČM nastolit u nás komunismus. Pokud by řekl, že ne, pak není důvod, aby se strana nazývala komunistickou. A pokud ano, pak musí být zrušena, protože je protiústavní. 

To je skvělá myšlenka. Proč o tom nenapíšeš?

Myslíš, že bych měl? Tak dobře. Napíšu.

(Nenapsal. Už to nestihl.)

Osvoboďme Českou televizi

Odpověď na otázku, čím začít u napravení naší politiky.

Za úplně nejdůležitější pokládám sebrat politikům sdělovací prostředky*. To je jediná možná záchrana a pojistka v demokracii, kde občan nemá jiné způsoby, jak ovlivnit rozložení politických sil, než jít volit. A volby jsou vždycky v rukou médií, hlavně televizí. Takže je naprosto základní chybou naší demokracie, že se hned v začátcích nastavil model tak, aby veřejnoprávní televizi měli pod palcem politici, Poslanecká sněmovna. Dokonce se nedá ani říct, že by ji měl pod palcem Parlament, protože Senát v tomto případě nemá s věcí nic společného.

Tento stav dopadá i na soukromé televize.

ladislav-smoljak

Ladislav Smoljak ve filmu Marečku podejte mi pero

Ano. Soukromým televizím mohou poslanci odebrat nebo neprodloužit licence. Českou televizi pak mají přímo v rukou – jsou dokonce zvyklí rozčileně telefonovat do redakcí, když někde zazní nelichotivá zpráva o té které straně nebo jejím představiteli. Rada České televize, která volí generálního ředitele a dohlíží na chod a hospodaření ČT, je zcela v rukou Poslanecké sněmovny. Takže instituce, která by měla poslance kontrolovat, je naopak poslanci sama kontrolována. Televizi a snahy ji ovládnout považuju za klíčový moment v demokracii. Všechno může selhat, máme zkušenost s tím, že i vítězná a poražená strana se nakonec mohou dohodnout, vymyslet si opoziční smlouvu. Občan má za to, že strany sice nejsou ideální, ale že jsou tam kromě čertů i andělé. Přitom jsou to všichni alespoň trochu čerti, o andělích bych v této souvislosti vůbec nemluvil, to jsou naprosté výjimky, jednotlivci. Demokracie je systém, kdy i několik průměrných nebo špatných stran může dát poměrně dobrý výsledek, pokud se navzájem hlídají – využívají svých poklesků k tomu, aby potopily konkurenta. V momentě, kdy boj stran selže a nastane opoziční smlouva, jde o zrušení demokracie v tomto smyslu, protože se dohodnou a navzájem se nehlídají. Právě tehdy zbývají jen média. Z těch nejdůležitější televize a z televizí je nejdůležitější televize veřejnoprávní. Neměla by ji ovlivňovat žádná strana, ale ani žádný podnikatel, protože ten se může dohodnout, že mu vláda přihraje prodloužení licence zadarmo o 12 let, za což vláda něco chce. Například to, aby k ní televize nebyla kritická. Zároveň si vzpomínám, jak jistý poslanec jednou suverénně prohlásil, že když je v nějakém televizním pořadu ČT označili za termity, tak oni jim nezvýší koncesionářské poplatky. A basta. Veřejně tak deklaroval závislost televize. Jako mechanismus je to postavené na hlavu: poslanci jsou nositeli moci zákonodárné, ale zároveň mají v ruce nejmocnější sdělovací prostředek, který přímo ovlivňuje přístup k jejich funkcím a setrvání v nich. Dokud se tato úchylka nevyřeší, situace se nemůže zlepšit.

Ladislav SMOLJAK

Jak bys situaci řešil?

Českou televizi coby televizi veřejné služby by vůbec neměli mít politici v ruce – původně se zamýšlelo, že by měl třetinu kontrolní pravomoci prezident, třetinu Senát a pouhou třetinu Poslanecká sněmovna. Já bych tam přidal ještě zástupce občanské společnosti. Jeden hlas v radě by mohl mít například představitel univerzit, zástupce církví, tak aby složení rady bylo vyvážené a objevila se tam kulturní a duchovní elita.

Myslíš, že právě tímto by se eliminoval stav, kdy politici volají do televize a hartusí, co kdo proti nim řekl ve zprávách?

Ne, ale nepolitická rada by jim mohla pohrozit pěstí nebo vztyčit prostředníček. Politici by na ni neměli páku. Původně kandidáty do rady navrhovali i schvalovali oni, později udělali gesto, že navrhovat můžou občanská sdružení, ale nakonec je vyberou stejně oni.

Kde pokračovat

Ladislav Smoljak v rozhovoru několikrát zmiňuje svého přítele Vojtěcha Cepla, s kterým velmi často a rád diskutoval různá témata. Zajímavé je jejich vzájemné oslovování, kdy Ladislav Smoljak oslovuje Cepla Ctihodnosti (časem povýšen na Dvojctihodnost) a on jej na oplátku zase Jasnosti. Vojtěch Cepl publikoval několik zajímavých článků, z kterých vybírám tyto dva:

Logickým pokračováním z článku by mohla být koupě samotné knihy.

Budu také velmi rád, pokud se ke zmíněným tématům vyjádříte v komentářích a rozšíříte tak zase trochu víc mé i cizí obzory.

* Pozn.: Toho času Andrej Babiš postupně skupuje Mladou Frontu, Impuls a další mediální firmy.

Proč cvičím jógu

Průměrná účastnice kurzu jógy

Průměrná účastnice kurzu jógy

Už 3. měsíc chodím na ranní kurz jógy. Pravidelně vstávám v 5:55 a s ještě zalepenýma očima vyrážím směr Vinohrady. Proč se takhle dobrovolně týrám?

V čem mi jóga pomáhá

  1. Léčím si bolavé záda a protahuju tělo – asi před 8 lety mě začala příšerně bolet záda. Je to bolest, která neodchází ani při spaní a nejspíš je spojená s provozováním jednostranného sportu jako je ping-pong. Doktoři mi doporučovali cvičit a jedna z masérek mi dokonce řekla, že po 20. roku věku už tělo nikdy nerozhýbu a šlachy dostatečně neprotáhnu. To mě tehdá docela motivovalo. Ale teď jsem zjistil, že neměla tak úplně pravdu. Tělo se dá tvarovat v každém věku. Když to dokáží padesátníci, tak proč bych já šestadvacátník nemohl. A opravdu to jde. Už se skoro dotknu země :)
  2. Naučil jsem se vnitřně smát – Cvičení není jenom o síle, pružnosti, správném dechu a výdrži. Důležité je i pozitivní duševní rozpoložení. Proto nás Petr (náš jóga guru) učí vnitřně se smát. Sami si to někdy zkuste. Je to fajn :)
  3. Je to náročný sport – stejně jako při oznámení, že hraju závodně stolní tenis, se lidé pousmívají nad informací, že cvičím jógu a vypotím tam hektolitry potu. Asi mám dar dělat kromě běhu samé na první pohled flákačské sporty. Ale jen si to zkuste a zjistíte, že při první lekci vypustíte duši. Takže mi jóga pomáhá nejen v protažení těla, ale taky v jeho posílení.
  4. Naučil jsem se “dýchat” – klidný a hluboký dech (tzv. udžají) mi pomáhá soustředit se na cvičení, ale i v běžných denních činnostech. Velmi rád jej používám při vypjatých situacích v ping-pongu, kdy se uklidním jak fyzicky, tak psychicky.
  5. Pozitivní mysl – po ranním kurzu se cítím skvěle naladěný a minimálně první půlku dne se na všechny směju a i problémy řeším snázeji. Taky nejsem unavený (jak by se někomu mohlo zdát), ale přesně naopak – cítím se plný energie.
  6. Naučil jsem se pít bambusový čaj – na každé ranní lekci je připravený různý druh čaje. Já tak poznávám něco jiného, než je Irish Cream nebo Ranní čaj z Tesca :)

Kde cvičím

Navštěvuju ranní kurz PranaYogy od Petra Smila a myslím, že moc lepších cvičitelů nebude. Adresa je: Jemný svět, Chopinova 10, Praha – Vinohrady.

Hledám sparinga

Už tam chodím 3. měsíc a nepřestalo mě to bavit. A protože tam jsou poslední 2 měsíce jenom samé holky, tak hledám sparinga, který mě podpoří proti přesile.
Další kurz začíná už 18.11.2013 a já tam budu na 100%! A co ty?

Jak bránit WordPress před viry

wordpress-bezpecnost Plánoval jsem napsat článek Jak zabezpečit WordPress před viry, ale zjistil jsem, že už mě předběhli jiní specialisté na WordPress (seznam článků přikládám níže). Abych se tedy alespoň podělil se svými zkušenostmi a tipy, co v případě napadení stránek dělat a čeho se vyvarovat. U několika stránek se mi v minulosti stalo, že byla napadena šablona a obsahovala pak různé iframe skripty, které se schovávaly za PHP funkcí eval(). Pročištění šablony často nepomáhalo a musel jsem přistoupit ke změně hesel (do administrace WP, FTP, databáze), smazání pluginů a jejich opětovného nainstalování. Za tyto problémy podle mého mohla buď zastaralá verze WordPress jádra a nebo některý z pluginů, který dovoloval XSS útoky. Aktualizace jádra a pluginů často pomůže, ale nemusí to platit vždy.

Doporučená knížka

locking-down-wordpress-ebook Co dělat pro prevenci před hacknutím či napadením virů vám poradí skvělá knížka Locking Down WordPress (.pdf, 2,3Mb). Zkušení WordPress programátoři zde sdílejí své zkušenosti a tipy, co udělat pro maximálně bezpečný WordPress. Uvedou příklady konfigurace .htaccess, uživatelských práv, SSL certifikátu, nastavení práv souborů a složek, tipy na pluginy (například Login Lockdown) a online služby (Sucuri.net). Také je zde kapitola, která se věnuje situaci, kdy vaše stránky již byly napadeny a vy je potřebujete dostat do původního stavu. Co nikdy nedělat:

  • nepoužívejte slabá hesla v kombinaci s výchozím účtem administrátora (admin),
  • neposílejte hesla (na FTP, WP a další) emailem,
  • nepřistupujte na FTP či do administrace webu bez použití SSL,
  • neinstalujte pochybné pluginy a vzhledy,
  • nechlubte se před odborníky na bezpečnost, že právě váš WordPress je neprůstřelný.

Co dělat pravidelně:

  • aktualizujte jádro WordPressu (od věci není aktualizovat také pluginy a šablony),
  • zálohujte WordPress, soubory, databázi, nastavení (na FTP, disk, online úložiště),
  • obměňte jednou za rok heslo,
  • občasné proskenování webu není na škodu,
  • instalujte pouze prověřené pluginy a šablony.

Co dělat ve chvíli kdy byly stránky hacknuty nebo napadeny viry se dozvíte na codex.wordpress.org/FAQ_My_site_was_hacked nebo v knížce Locking Down WordPress (v kapitole You?ve been hacked. Now what?). Pluginy pro scan webu:

Články od jiných autorů

Krátce z uživatelského testování eshopu

Průběh uživatelského testování.

Průběh uživatelského testování. Zdroj: http://www.monkeyshot.be

Máme za sebou uživatelské testování našeho eshopu HodinkyWenger.cz a já vám zde ve zkratce sepíši jeho závěry a naše nabyté zkušenosti.

Obecné závěry

  • Lepší zpětnou vazbu jsme nikde nedostali,
  • není to drahá věc (náklady rozepíši níže),
  • vidět chyby a překážky na webu bolí,
  • zapracování oprav by měla být priorita.

Proč testovat?

Web můžete ukazovat kdekomu, ale nikdy nedocílíte konkrétní a konstruktivní zpětné vazby jako u uživatelského testování. A věřte mi, že nic nepřesvědčí majitele webu k úpravám víc, než sezení se samotným uživatelem, který se snaží web používat. Na vlastní oči tak uvidíte, jaké může mít potenciální zákazník problémy, nebo co je pro něj na první pohled jasné a co téměř nevidí / nechápe.

Steve Krug přirovnává uživatelské testování k cestování rozšiřující zkušenosti: “Připomene Vám, jak odlišní – a přitom stejní – lidé jsou a získáte svěží náhled na věci.” nebo snad ještě výstižněji jako: “Návštěva přátel z jiného města, které když budete provádět po vašem městě, nevyhnutelně uvidíte věci, kterých jste si obvykle nevšímali, protože jste na ně byli zvyklí. A současně si uvědomíte, že spousta věcí, která vám připadají jasné, nemusí být zřejmé všem”.

Tvůrce webu může samotné testování “bolet”, ale musí se přes viditelné problémy přenést a ubránit se svému egu, které bude někde uvnitř křičet “vždyť ten uživatel je jenom neschopný idiot”. Ne není! To jenom vy máte nepoužitelný web, kde není na první pohled jasné, že bez vybrání varianty produktu nejde vložit zboží do košíku (příklad).

A přitom to nestojí moc času ani peněz. Ale pojďme popořadě.

Příprava testování

Co doporučuji před samotným testováním udělat a co by mělo být nejdůležitějším zdrojem.

Nenuťte uživatele přemýšlet - autor Steve Krug

Kniha Nenuťte uživatele přemýšlet od Steva Kruga

  1. Nastudování literatury o tématu
    • Steve Krug a jeho knížka Nenuťte uživatele přemýšlet! + Rocket Surgery Made Easy.
    • Další internetové zdroje.
  2. Promyslet cíl testování.
  3. Definovat cílovou skupinu eshopu.
  4. Sepsat scénáře uživ. testování.

Průběh testování

Jak probíhalo uživatelské testování našeho eshopu v bodech.

  1. Seznámení účastníka s testováním a získání pár informací o něm samotném.
  2. Testování pochopení účelu webu.
  3. Zadání 1. a následně 2. úkolu.
  4. Shrnutí + dojmy z testování.
  5. Vyplacení odměny.

Průměrná doba 1 testování byla 35 minut a celkově jsme web testovali s 8 uživateli (5 mužů a 3 ženy).

Účastníci byli na konci příjemně překvapeni, že celé testování bylo vlastně fajn a prvotní strach byl zbytečný. U některých byly ze začátku cítit rozpaky ze záznamu hlasu a obrazu, ale ty v průběhu vyprchaly.

Náklady uživatelského testování*

  • 8 účastníků testování: 100 Kč / osobu (zvlášť děkuji všem, kteří to dělali “pro dobrou věc” zadarmo)
  • 2×2 člověkodny – čas koordinátora testování + zapisovatel.
  • 1 člověkoden – čas spojený s vhodnocováním.
  • Software pro záznam obrazovky a zvuku (Camtasia – 30 denní trial verze zdarma postačí).
  • Nájem kanceláře na 2 dny.
  • Malé občerstvení pro účastníky: 350 Kč.
  • = celkem cca 6000 Kč

* Do nákladů nejsou započítány hodiny související se zaváděním změn a oprav eshopu.

Konkrétní závěry z testování HodinkyWenger.cz

Pro představu sepíši několik palčivých problémů našeho eshopu, které se nám testováním potvrdily nebo jsme na ně díky němu přišli.

  • Tlačítko Zpět (v prohlížeči) v nákupním košíku znovu odešle data z formuláře (obsah košíku se zduplikuje).
  • Slider lidi jenom otravuje a informace v něm nečtou.
  • Lidé nechápou některé položky ve filtrování hodinek.
  • V objednávce často přehlídnou možnost výběru dárku.
  • Ikona karty evokuje platbu kartou (jde o bankovní převod).
  • A dalších 40..

Spoustu problémů jsme znali a potvrdily se, jiné se ukázaly jako naprosto banální, ale místo nich vyvstaly pro nás naprosto nové a přitom zásadní.

Nevěřte všemu!

O každém závěru, který z uživatelského testování vzejde, přemýšlejte a snažte si jej vyložit. Co uživatele k chování vedlo, co by mu mohlo příště pomoct a úplně nejlépe si svou tezi potvrďte dalším uživatelským testováním.

Nyní nás čeká ta méně příjemná část – náprava chyb a přepracování stávajícího řešení k lepší použitelnosti. A že některé věci budou oříšek, to už víme. Zejména kompletní přepracování nákupního procesu, aby tlačítko Zpět v prohlížečí znovu neodesílalo formulář, bude stát hodně práce.

Slavili jsme také úspěch

Slavili jsme také úspěch

Uživatelské testování nám ale ukázalo také spoustu pozitiv. Mezi ty hlavní patří fakt, že všichni účastníci na našem eshopu bez problémů nakoupili, zdál se jim důvěryhodný a přehledný. Po testování hodnotili web kladně a objevené problémy označily jako nedodastečné k tomu, aby jej opustili plní frustrace.

Více jsem se o uživatelském testování rozepsal i ve své diplomové práci: Vývoj e-shopu na redakčním systému WordPress.

Zajímavé zdroje a podklady:

A co jak probíhá uživatelské testování u vás? Testujete své eshopy / weby?

Pořádání soutěže online a její dopady

soutez V rámci propagace našeho e-shopu HodinkyWenger.cz jsme se rozhodli zkusit další z kanálů – online soutěže.

Jak jsme postupovali:

  1. vybrali jsme cíl, který chceme soutěží propagovat (eshop – konkrétně hodinky Sea Force 01.0641.103),
  2. vymysleli jsme vhodnou otázku (s návazností na cíl),
  3. vybrali jsme cenu do soutěže (nůž Wenger v hodnotě 800 Kč, zapalovač Zippo za 1000 Kč),
  4. vytvořili stránku se soutěží (Google formulář),
  5. zaregistrovali soutěž do katalogů (seznam níže),
  6. začali s propagací skrze Facebook, web, blog, email, diskuze (doporučuji mimibazar, dama.cz), atd.

Jaký měly soutěže průběh:
1. kolo (nůž Wenger)

  • Počet soutěžících: 1204
  • Počet správně odpovídajících: 918

2. kolo (Zippo zapalovač)

  • Počet soutěžících: 1545
  • Počet správně odpovídajících: 1386
  • Z toho nových emailů: 1130

Graf počtu odpovědí

Graf počtu odpovědí v čase (2.kolo)


U odpovědí je vidět první nápor po registraci soutěže do katalogů a publikování na Facebooku. Druhý zoubek u konce je způsoben opětovným připomenutím na Facebooku.

Graf nárůstu návštěvnosti

Graf nárůstu návštěvnosti (2.kolo)

Zajímavosti:

  • lidé / emaily se z větší části nepřekrývali (jak jsme původně očekávali),
  • duplicitní odpovědi (zkouší více možností, doufají ve vícenásobné zařazení do slosování) – cca 100 lidí,
  • emaily evidentně vytvořené pouze pro soutěžní činnost (pro emailing nevhodné),
  • vyšší míra překlepů.

Zastoupení emailových domén:

  • Seznam.cz – 945 (62%)
  • Centrum.cz – 201 (13%)
  • Gmail.com – 155 (10%)
  • Email.cz – 75 (4,8%)
  • Volny.cz – 28 (1,8%)
  • Atlas.cz – 21 (1,3%)

Jaké byly pozitivní dopady:

  • získali jsme několik zpětných odkazů (linkbuilding),
  • prohloubilo se povědomí o značce Wenger (částečně taky eshopu),
  • zásluhou soutěže bylo taky pár objednávek (další možné i v budoucnu),
  • rozšířili jsme naši emailovou databázi (kvalita takto sesbíraných adres je diskutabilní),
  • získali jsme pár set liků na Facebooku.

Byla to zajímavá zkušenost, ale přínosy se jen těžko kalkulují. Je třeba počítat s faktem, že na soutěžních webech jsou tzv. “profesionální soutěžící”, kteří můžou, ale nemusí být Vaše cílová skupina.
Největším zklamáním pro nás byl přístup samotných výherců. Po oznámení výhry a zaslaní ceny jsme očekávali přinejmenším poděkování. To nepřišlo ani v jednom případě. Pouze suché zaslání adresy a nic víc. Jedna z výherkyň si dokonce výhru poprvé nevyzvedla a my jsme ji museli opětovně zasílat. Trošku jsme doufali ještě v poslední pozitivní dopad soutěže – nasdílení fotografie výhercem na Facebooku nebo třeba napsáním článku. To bylo z naší strany naivní.

A jak to děláte vy? Používáte soutěžní weby k propagaci? Máte lepší zkušenosti a výsledky?

Seznam soutěžních webů

Prvních 10 je seřazeno podle návštěvnosti z nich příchozí.

Nedávno publikoval podobný seznam také Tomáš Krause a Marek Hnátek.