Příběh pokračuje a my jsme se čerstvě vrátili z naší cesty po Španělsku. Čím jsme tam jeli, jak hladce to probíhalo a co vše jsme zvažovali? Tak pojďme na to.
V minulém článku jsem popsal naši cestu od obytné dodávky Ďas do menšího VW T5 Mutlivan s minivestavbou. Asi každý musel poznat, že tohle je víc kompromisů, než radostí. Já to ale chtěl zkusit a dokázat si, že to zvládneme. Přece ten Štěpán Hon má taky 3 děti a jenom trochu větší auto (Nissan Instertar). Když jsme přemýšleli, jak pojmeme letošní Španělsko, do kterého jsme chtěli vyrazit začátkem března, měli jsme v hlavě několik možností.
Stání přímo na pláži má něco do sebe
Tento rok jsme se vydali s Verun na dovolenou do slunné Itálie. Po dlouhém vybírání jsme se rozhodli pro Toskánsko a konkrétně přímořskou oblast Cecina Mare. Tři dny před odjezdem jsme objednali ubytování v rezidenci Tirreno a 7.9. jsme vyrazili. Cesta z Prahy do Ceciny je dlouhá cca 1500 Km, takže jsme si ji rozdělili ještě mezizastávkou v krásném Gradu. Tady jsme přespali v hotelu u Fiata (tak jsme pojmenovali provozního hotelu).
Když jsme se tento rok rozhodovali, kam jako parta vyrazíme, uvažovali jsme o dovolené v Chorvatsku a Bulharsku. Nakonec jsme se rozhodli pro druhou možnost. Důvodů bylo několik. Nikdo z nás v Bulharsku ještě nebyl (Chorvatsko už známe všichni), cenově by nás stravování a popíjení mělo v této východoevropské zemi vyjít lépe a nakonec jsme slyšeli spoustu dobrých referencí od návštěvníků Bulharska.
Po ubytování jsme šli na první procházku městem a musím říct, že Sozopol splnil všechna má očekávání. Město se totiž skládá ze 2 častí – Starý a Nový Sozopol. Starý Sozopol je plný malých historických baráčků a úzkých uliček, kde je radost se procházet. Když pak takovou procházku zakončíte v restauraci s výhledem na pobřeží, tak určitě neprohloupíte. Naopak Nový Sozopol je spíše pro bujaře strávenou noc. Je plný restaurací, diskoték a barů s živou hudbou. Sami jsme proto okusili z obou částí města a každý večer jsme si tak udělali přesně podle svého gusta. Došlo tak na popíjení v restauracích a ochutnávání místních jídel, k procházkám Starým Sozopolem, posezení na pláži s českou kytarou a bulharským vínem, pití výborných drinků v klubu přímo na pláži, tanci na živou hudbu atd.
S Bulhary jako takovými jsme do styku moc nepřišli, ale když posoudím aspoň ty, které jsme poznali (2 muzikanty z kapely, zástupy číšníků a číšnic, pana domácího a několik prodejců v krámcích), tak myslím, že to jsou příjemní lidé. Nemůžu říct, že by mi jakkoliv vadili. Je sice škoda, že v restauracích není úplně obvyklé, že personál umí dobře anglicky, ale pokud ovládáte ruštinu, tak nebudete mít problém. Jen upozorním, že Bulhaři při souhlasu otáčí s hlavou ze stranu na stranu a při nesouhlasu kývou nahoru dolů. Takže přesně naopak, jak jsme zvyklí my. Proto bude nejspíš ze začátku docházet k úsměvným situacím, kdy se zeptáte, jestli mají k jídlu to či ono jídlo a slečna servírka vám s pokývnutím řekne “No”. Na to se ale dá časem zvyknout..
Ahoj, moje jméno je Jirka Štencek a na tomto blogu budu psát o novinkách ze světa Internetu, články věnované Wordpressu, eshopům, podnikání, webům obecně atd.
