Blog Jiřího Štencka

Přání s andělem

Chcete potěšit své známé, kamarády, příbuzné? Pošlete jim toto krásné přání s andělem od kofoly (můžete také poslat slovenskou verzi). Nejdříve vyberete pohlaví dané osoby, vepíšete jméno, místo bydliště a nakonec už samotný obsah zprávy. Na co si stěžuje, co za tím skutečně stojí a jak by měl situaci řešit. Pak už stačí vyplnit konaktní údaje na adresáta a odeslat.
Příjemnou zábavu při vytváření přáníčka :)

Otravné řetězovky na ICQ

Pokud Vás naopak celý rok někdo otravoval se zprávami typu “Pošli tuhle berušku svým 5 kamarádům..a budeš..”, tak jim to můžete oplatit stejnou mincí ;)

“Chtěl bych poděkovat všem, co mi po celý rok 2007 posílali ty dementní řetězáky. Už jsem měl být 500 krát zamilovaný, 290 krát nešťastný a 170 mrtvý. Dále jsem měl zaplatit půl milionu za placené ICQ. A to jen kvůli tomu, že jsem vzkaz neposlal 15ti lidem. A přísahám, že pokud tuto zprávu nepošleš do 10 sekund aspoň 7500 lidem, tak zítra v 18:30 přijde k tobě domů modrý dinosaurus a sežere ti celou rodinu!!!”

Na úvod se hned prásknu, že to byla moje první akce tohoto druhu. A jelikož můj playlist ve winampu tuto hudbu hraje asi tak často, jako Neposlušné tenisky od Lucky Bílé, tak byste se mohli divit, že i já jsem na tuhle akci zavítal.

Za vše vděčím svým povedeným kamarádům, kteří mají nemalé přesvědčovací schopnosti. Už někdy v dubnu jsme koupili lístky za 330,- (den před akcí jsem si říkal, že kdybych je prodal, tak ještě vydělám :D) v předprodeji a těšili se na T4 jako malí kluci. Čas běžel jak nejrychleji uměl a najednou tu byl listopad. Mezi tím se akce stihla posunout v datu a dokonce i přesunout z T-mobile arény do modernější Sazka arény. Změnilo se i obsazení DJs, což ale moje znalá duše nemohla nijak komentovat. Snad mě jen mrzelo, že vypadlo jediné jméno ze seznamu, které jsem aspoň trochu znal (o jeho hudbě se to už říct ale nedá:) – Markus Schulz.

K samotné akci toho psát asi moc nebudu, protože vše důležité už bylo napsáno a hodnocení DJs bych také přenechal povolanějším (nepovedený začátek Ferryho Corstena jsem poznal i já). Na konec bych snad jen dodal, že se mi akce líbila a na příští Transmission / Sensation se chystáme zase. Neznamená to však, že bych zavrhl na svůj dosavadní hudební vkus. To ani omylem, jen se k němu nadobro připojil trance.

Fotky, videa a reporty k této akci najdete zde – http://www.trance.cz

V poslední době jsem měl opravdu šťastnou ruku při vyběru filmů. Vždy šlo o díla, o kterých jsem předtím nikdy neslyšel. Takže žádný Spiderman III nebo nedej bože Bestiář – nic takového. Mou vybíravou ruku vedla (jak jinak) csfd.cz a opět se to ukázalo jako dobrá volba. Z top žebříčku jsem si vybral neznámá jména a překvapení bylo na světě..jak prosté.

První snímek má název Spirited Away česky “Cesta do fantazie”. Jelikož jsem nikdy neviděl pořádné Anime a nikdy mě to ani nelákalo, tak jsem zprvu dosti zapochyboval, jestli se chci zrovna na takový film dívat. Hodnocení mě však přesvědčilo a nakonec jsem zjistil, že jsem v žádném případě chybu neudělal. Film produkoval Disney a režisérem je Hayao Miyazaki.

A o co že v něm vlastně jde?

“Desetiletá Chihiro je obyčejná japonská holčička. Když se se svými rodiči vydává poprvé do nového bydliště, jejich auto zabloudí na opuštěnou lesní cestu, vedoucí k záhadnému tunelu. Chihiro i její rodiče se vydají dovnitř a objeví cosi, co považují za opuštěný lunapark. Rodiče podlehnou lákavé nabídce občerstvení v opuštěných stáncích, ale záhy se promění ve vepře. Chihiro se snaží najít pomoc a narazí na tajuplného chlapce jménem Haku. Ten ji seznámí s duchy, kteří v noci lunapark obývají a najde jí zaměstnání u Yubaby, staré čarodějnice s malým tělem a velkou hlavou, která provozuje obrovské lázně, kam si chodí odpočinout milióny pozemských bohů a jiných fantastických bytostí. Zde se skrývá jediná možnost, jak může Chihiro zrušit zakletí svých rodičů a vrátit se do lidského světa.” (oficiální text distributora)

Mé hodnocení – 92%

Druhý snímek, který bych Vám rád doporučil je Interstate 60. Jedná se o film režírovaný Bobem Galem a vsadím své kožené boty proti Vašemu kovbojskému lasu, že jste ho ještě neviděli ;) (hrstce šťastlivců se omlouvám za troufalost). Film, který mě překvapil na všech frontách. Nečekal jsem absolutně nic a na oplátku jsem dostal snad vše! Vtip, poučení, romantiku, zápletku..

“Většina národů světa má své tvory, kteří jim plní přání. V Asii to jsou draci a opice, v Irsku skřítkové, jinde v Evropě zase lesní víly a duchové. Jen Američané nikoho nemají. Tedy kromě O. W. Granta. Do života nadějného kreslíře Neila Olivera vstoupil tento tajemný zrzavý muž s červeným motýlkem a dýmkou v podobě opičí hlavy 18. září, v den Oliverových dvaadvacátých narozenin. Neil si tehdy přál odpovědi na otázky a Grant ho proto poslal na cestu plnou dobrodružství, na stovky kilometrů dlouhou pouť po neexistující dálnici I 60. Má doručit balíček a přitom poznat sebe sama.” (oficiální text distributora)

Mé hodnocení – 95%