Blog Jiřího Štencka

Když jsme byli 3-4, jezdili jsme s dodávkou Peugeot Boxer zvaný Ďas (vestavba Pössl). Teď je nás 5 a museli jsme Ďase prodat, protože v něm nemůže jet 5 lidí (chybí 5. místo na jízdu). Otázkou byly i peníze, protože živit 2 auta teď nechceme. Chtěli jsme jedno univerzální, které by zvládlo obstarat jízdy po městě, těžší práci (odvézt nábytek, materiál, velký nákup) a dovolenou.

Paradoxně jsme tak šli do menšího a Peugeot Boxer (2000) + Mazda 5 (2010) jsme vyměnili za Volkswagen T5 Multivan (2013).

Univerzálnost šla do kopru

Kdo zná Multivan, tak ví, že je to opravdu univerzál. Systém kolejnic, ve kterých můžete pohybovat sedačkami a zadní lavici, je skvělý! Lavice se dá sklápět na postelovou úpravu, sedačky otáčet a variací je tak spousta. Všechny sedačky se dají vymontovat a máte tak obrovský nákladní prostor. Vlhký sen každého chlapa, který má děti, dům nebo chalupu a choutky občas někam vyrazit. Ne nadarmo jde o jednu z nejpopulárnějších minidodávek na světě. Od roku 1950 se jich vyrobilo přes 13 miliónů a konkrétně verze T5 cca 1,65mil. kusů. Jezdí s ní záchranka, policie, velké rodiny, řemeslníci a hipíci.

Kdo nechce VW, může zvážit Mercedes Vito / Viano, Peugeot Traveller / Expert, Citroen Jumper / Spacetourer, Renault Trafic, Ford Tourneo / Transit Custom, Opel Vivaro nebo Toyotu ProAce. 

Univerzálnost vozu šla hned do kopru ve chvíli, kdy jsem vytáhnul 2 sedačky z prostřední řady a uskladnil je do sklepa. Představa, že je budu jednou za čas vytahovat nahoru, abych odvezl babičku nebo zkrátka posádku 6+ mě už přešla. O to víc se multifunkčnost rozbila, když jsme pořídili vestavbu, která je tak těžká a hůř se (de)instaluje, že ji prostě v autě vozíme pořád.

Auto nám tak sice na všechny způsoby dobře slouží (rodina + dovolená), ale zbytečně vozíme vestavbu i při jízdě do školky (velká váha navíc), nesvezeme větší posádku, ač bychom teoreticky mohli a s tím odvozem nebo stěhováním nábytku to s nainstalovanou vestavbou taky není možné. To je jeden z úkolů, abych dokázal vestavbu demontovat sám, smysluplně ji u nás uskladnil a v případě nutnosti zase nainstaloval. Jenom to bude zase další bariéra rychlého úprku na spontánní dovolenou, což jak se ukáže, může být zásadní.

Na vahách je komfort vs. cena

“Za peníze je všechno k mání, milej pane”: říká strážník Loudalovi v pohádce Splněný sen od Jana Wericha. A stejné je to i tady. Máte-li neomezený rozpočet, vůbec nebudete řešit kompromisy mezi komfortem a cenou. V takovém případě bychom si k Mazdě pořídili dodávku s obytnou vestavbou (případně obytku s alkovnou), aby byla pro 5 lidí na spaní a jízdu. Odhadem by šlo o investici okolo 1-1,5mil. Kč. Nespornou výhodou je, že máte auto k jednomu účelu, které může být takřka pořád připravené ke startu. Tzn. nabalené věcmi ke spaní, vaření, atd. Zkrátka naházet oblečení, jídlo a jede se.

Druhou variantou, která bude fungovat pro většinu rodin, je koupě karavanu. Věci, které se dlouhodobě bráním, protože s ní nechci řídit, couvat ani nijak manipulovat. Ale možná i na tu se u nás dostane. Počáteční investice může začínat už na 150tis. Kč.

Ani jednoho z toho ale nebyl náš případ. Naopak jsme potřebovali s minimální investicí dostat maximum. Takže jsme prodali Ďase a prodáváme Mazdu. Za utržené peníze jsme pořídili jedno auto, které má plnit všechny účely, .. ale o tom už jsem psal.

Jak to ale myslím s kompromisy a proč jsme jich museli udělat hodně?

Za vyšší cenu můžete mít vysoký komfort, ale za nízkou cenu musíte dělat obrovské kompromisy a ústupky. Každý má hranici optima jinde a my ji sami hledáme. Tentokrát asi zkoumáme její spodní extrém :) Snažili jsme se komfort snížit, abychom zachovali přijatelnou cenu (1 auto na vše).

Náš Multivan je totiž na dovolené takové “lepší kempování”. Alespoň takhle to nazvala moje Anička a má pravdu. Nejde srovnávat obytná dodávka, kde se postavíte, uvaříte si, dokáže tam polovina rodiny spát zatímco ta druhá pracuje a hlavně z ní nemusíte vyházet většinu věcí, když jdete auto připravit na spaní.. a VW T5 Multivan, ve kterém se vyspí 3 lidi a pro ostatní 2 musíte postavit stan, vaříte venku, jakýkoliv pohyb uvnitř auta více než 2 lidí je nemožný a postaví se tam pohodlně jenom děti. A já se srovnání s Ďasem prostě neubráním, tak jsme to přejmenovali na lepší kempování.

Nově tak máme skvělý dopravní prostředek, který toho hodně uveze a dá se kolem něj pohodlně kempovat.

Kompromisy, které řešíme:

• Připravenost – Auto není vždy hned připravené na jízdu, musí se naklidit věcmi (1 den příprav). A o vyklízení po dovolené ani nemluvím. Naproti tomu mít auto, do kterého skočíme a jedeme, to je sen každého cestovatele (obytná dodávka, alkovna nebo karavan za auto může mít základní vybavení naklizeno celou dobu).
• Rozbalení a sbalení auta – každé ustavení auta do kempovacího režimu má spoustu zbytečných kroků, které například v karavanu nebo v obytné dodávce neřešíte.
  • Všichni musí ven z auta, abych mohl uvolnit trojsedák (vyhodit dětské sedačky), sklopit sedačku a připravit ji na rozšíření postele.
  • Rozložit spaní, ale před tím vyházet všechny věci, které jsou na zadní posteli jakožto úložném prostoru. Spacáky, karimatky, tašky, všechno někam ven.. Pak se rozloží matrace a zase může všechno dovnitř, protože dokud se nepůjde spát, tak nám to tam nebude překážet a není to naopak nikam jinam dát.
  • Vylepit stínící plachty do oken (přední sklo, řidičovy dveře a spolujezdec, boční posuvné dveře).
  • Natáhnout “markýzu” – plachta z Decathlonu.
  • Rozložit stůl, židličky .. natáhnout hamaku :)
  • Postavit stan, naházet do něj karimatky a spacáky.
  • Připravit vaření nebo oheň a začít dělat kafe.
  • Jestli by nebylo lepší: zastavit auto, postavit vedle velký stan a do něj naházet věci z auta a je to :)
• Spaní – není v autě pro všechny, potřeba stanu nebo přístřešku, nouzově se všichni vyspí napříč a řidič na zemi mezi sedačkami (ale nenatáhnu nohy a kvalitně se nevyspím).
• Vaření – vždycky venku (dá se pod střechou) a je s ním spojeno otevření zadních dveří, zvednutí spaní a vyhrabání nádobí z přepravek.
• Pobyt uvnitř – v zimě a dešti musí být zavřeno, nevlezeme se pohodlně všichni (například na deskovky, jídlo nebo cokoliv společného). Není možnost se v autě postavit. Při plném autě ani otočené sedačky nepomůžou. Ale v nouzi se tam dá v 5 lidech sedět a povídat si. Je ale nutné všechny věci v autě přemístit na postel. Opět hra jménem Sokoban.
• Hygiena – vše se koná venku od čistění zubů po toaletu. Zvláště pak WC se občas v nouzi hodilo mít v autě (Ďas měl WC i sprchu). Když například popojíždíte v koloně a dítě má průjem nebo před supermarketem dítě zjistí, že potřebuje na záchod a vy pak řešíte vynášení nočníku do nejbližší restaurace (jinak byste to vyklopili do WC v autě).
• Práce – zatím jsem nevymyslel, jak bych v autě pracoval (místo by se nějak udělalo i s pracovním stolem), abych neomezoval pobyt ostatních uvnitř. Tohle ale nouzově řešitelné bude. Spíše chybí ta disciplína na dovolené pracovat (doporučuji podcast s Víťou Válkou).
• Nedá se tedy říct, že jsi “Druhý domov na kolech”.. ale zůstaneme u toho označení “lepší kempování”.

Plusy, které v tom vidíme:

• Malé a skladné auto, rychlejší jízda, univerzálnost auta.
• Levnější provoz.
• Jsme schopni se úsporně sbalit (auto toho tolik neuveze).
• Můžeme zajet i na hůř přístupná místa + nenápadnost.
• V kempech jsme terčem obdivných (nebo lítostivých) pohledů, když z auta vyleze 5 lidí. Ostatní v podobných autech cestují maximálně ve 3.

Vestavba

Možností vestaveb pro T5 je nepřeberné množství a dají se pořídit v různých cenových hladinách. Pro naši vestavbu jsme jeli do Mladošovic u Třeboně, kde jsme ji společně s nosičem kol koupili od velmi šikovného pana Martina, který si ji sám vyrobil a teď prodával auto i vestavbu.

Vestavba je svařená z železných jeklů, proložená OSB deskami a nahoře masivem. Má dvojvýsuv na europřepravky (celkem 4x velká + 6x malá), výsuv na lednici a za ní krytý prostor pro vodní nádrž a plyn. Nevýhodou solidní železné a dřevěné konstrukce je pochopitelně její váha a nemožnost ji snadno demontovat a nebo nainstalovat do auta. Je napevno přišroubovaná do kolejnic Multivanu a už jenom povolení šroubů dá dost práce, natož pak po částech tento kolos vytahovat ven.

Systém europřepravek pro nás funguje skvěle. Máme tak pořádek ve věcech (některé jsou na jídlo, jiné na oblečení jednotlivých členů, další na sport, nářadí a podobně). Výsuv je naprosto dokonalý, takže pak se snadno dostaneme i do té poslední přepravky kdykoliv. Do výsuvu je integrovaný i skládací stolek, který může sloužit i jako pohotovostní police přímo z auta (možnost servírovat na něm kávu nebo desert při dešti).

Pro dvoučlennou nebo tříčlennou rodinu je to ideální sestava! Pro pětičlennou je to už výzva.

Na zadních dveřích auta jsme ještě vezli nosič a na něm 2 dětská kola a sportovní kočárek Chariot CX1. Asi to úplně neodpovídá legislativě, ale vše bylo tak přikurtované, že bezpečnost byla 100%! Do dveří bylo nutné nainstalovat silnější vzpěry a při kempování držela dveře nahoře tyč (ta samozřejmě nebyla nutná, když se kola a kočár sundaly). Vše patentováno panem Martinem z Mladošovic. Jestli tím nějak neničím dveře nebo panty, netuším..

Bastlení auta mě baví

Sám nedokážu říct, co mě baví víc, jestli je to samotná dovolená s autem nebo vymýšlení a realizování vestavby. Už na Ďasovi mě neskutečně bavilo ho vylepšovat a promýšlet. Teď jsem měl v Multivanu pole neorané, spoustu zdrojů (T5 se jako obytka dělá velmi často) a málo času. Ideální kombinace. Co jsem teda všechno stihl upravit a jak?

• Otočná přední sedadla – původně jsem si myslel, že je to nutnost, ale na cestě jsme je zase tak moc nepoužívali, protože jsme většinu času trávili venku. A nebo bylo v autě tak málo místa, že se na ně stejně hodily věci a pak je jedno, jak je sedadlo otočené.
• Voda – 20l kanystr se sprchou a na užitkovou vodu (používali jsme na umývání nádobí, těl a v nouzi i vaření). Koupil jsem komplet, který jsem musel dobastlit, aby se spínal spínačem a ne pouhým zapojením do zásuvky (pak by čerpadlo jelo neustále). Vypínač i se sprchou možno vidět na obr. “Balíme”.
• Posuvný trojsedák – zásadní úpravou byl posun trojsedáku bez nutnosti složení lavice dolů (při dětských sedačkách je tohle nutnost). T5 to v originále neumožňuje z bezpečnostních důvodů. T6 už to má. Návod zde.
• Nosič na kola – osvědčil se a děti tak mohly jezdit na kolech a my pětiměsíční Elišku vozit v kočáře. Děkuji panu Martinovi a to hlavně za vzpěru v podobě tyče a jejího obalu, do kterého pohodlně zajíždí vedle vestavby.
• Příčníky na střechu – původně jsem myslel, že právě tam povezu kočár, ale vyhrál nosič a příčníky tak zůstaly zatím nevyužity.
• Kapsáře – úložných prostor v autě není moc a zvlášť takových, které jsou po ruce při spaní nebo pobytu uvnitř auta. To řeší kapsáře do zadních oken, které zároveň slouží jako stínidla.
• Vaření – předchozí majitel vestavby měl vaření přidělané na trojlavici z boku (zajímavá výsuvná konstrukce), ale nám vaření ve vchodě nevyhovovalo a tak jsme ji dali “na volno” do zadní části odkud ji vytahuji na stůl.
• Lednice – pořídil jsem stejnou lednici, kterou měl ve vestavbě pan Martin a fungovala skvěle, ale při delších pobytech vykazovala chybky (viz níže).

Co dál řeším:

• Nabíjení baterií z kempu + 230V.
• Zapojení spotřebičů na vestavbovou baterii. Mám podezření, že část nebo snad vše až topení jede z hlavní baterie a to není ideální.
• Lednice nám při delším kempování nefunguje ideálně a vyhazuje E3 a E1 errory. Což může být slabou baterií nebo špatným zapojením. Při dobití jízdou zase funguje.
• Větší předstan, který by fungoval jako možnost vaření při dešti, hraní her, cokoliv.. ale už to smrdí masňárnou a ještě delším stavěním obydlí. Příklady: Vango a třeba Coleman.
• Střešní stan jsme zavrhli. Nedává nám moc smysl, co by nám měl za docela dost peněz přinést navíc. Leda větší skořepinový, kam by se schovaly i nějaké spacáky (úložný prostor navíc a rychle postavené spaní..ale zase ne pro všechny). Komplikací je časté noční čůrání dětí, hůř dostupný úložný prostor.. ale děti to milují.
• Zvedací střecha se spaním ala Californie – spíš jenom teoreticky zvažuju, protože komplet s montáží to stojí cca 180tis. Kč a pro nás by to řešilo jenom pár kompromisů: vyspali bychom se tam všichni a pokud by nahoře zrovna nikdo nespal, tak bychom se tam dokázali postavit. Ale cena vs. výkon je nic moc.

Napadá vás nějaké vylepšení, které by nás posunulo dál a zlepšilo za pár korun znatelně komfort?

Dovolená POL-SWE-NOR-DEN

V průběhu 3týdenní dovolené (Polsko-Švédsko-Norsko-Dánsko) jsme sestavu testovali a přišli jsme na kompromisy výše, ale užili jsme si to! Ujeli jsme 3602 km, auto fungovalo skvěle a ani jednou jsem nezažil pocit nejistoty, který byl v Ďasovi hlavní esencí jízdy s ním.

Sestava: Eliška (5 měsíců), Václav (3,5 roku), David (5,5 let), Jiří (36 let) a Anička (37 let). Součtem cca 82,5 let – což dává jednoho vitálního důchodce nebo rozlítanou rodinu.

Vyrazili jsme s malou zastávkou v Česku u Tajovských v Tanvaldu, kteří se k nám přidali dál v Gdaňsku na trajekt do Nynäshamnu a nutno podotknout, že tento výlet byl jejich nápad. Ještě před tím jsme se zastavili v polské Poznani – kempoviště Zborovo, kde nás terorizovali chroustci, ale užili jsme si jezero a duhové molo. Švédsko jsme přejeli od Stockholmu na Falun a dál do Norska. Tam jsme objevovali krásy národního parku Dovrefjell, kde jsme marně hledali pižmoně a následně jsme zavítali do parku Rondane. Pak už jsme zamířili na jih přes Jötunheim až do Larviku. Trajektem pak do Hirtshals (krátká, ale houpavá cesta, na které někteří přišli o drahocenný oběd). Kousek od Hirtshals jsme zažili asi nejhezčí místo na přespání. Útesy podobné anglickým Seven sisters (akorát v menším) a s nádherným majákem kousek od nás. Dánskem jsme profrčeli nejdřív přes západní a pak východní pobřeží. Moře je na obou koncích naprosto odlišné. Pak už nám Česko chybělo natolik, že namísto přespání v Německu jsme natáhli řízení přes celý den a ve 23:00 jsme otevírali branku našeho domu.

Koupali jsme se v polském, švédském a dánském moři. Jenom to norské jsme nestihli.

Na z velké části společné cestě byla obě naše auta, protože Mazdu si těsně před odjezdem vypůjčuje rodina Tajovských neb jejich Škodovka stagnuje. A neměli to úplně jednoduché, protože auto by propadla na cestě technická, takže to měli krapet složitější.

 

Antibio antibio antibiotika

Dovolenou jsme si zpestřili pobíráním antibiotik. Ještě v Harrachově zajišťujeme na poslední chvíli antibiotika pro naše zdravé kluky (přenašeči), abychom po 2 dnech nám volá doktorka, že na předepsaná antibiotika je daný streptokok rezistentní a napsala nám jiné. Štěstí, že Polsko je jediná země, kde od 12.6. funguje náš erecept. Aspoň měl fungovat! V Gdaňsku zkoušíme 3 lékárny, ale všude je to stejné, maximálně ochotný personál nám ukazuje, že pas jim do systému zadat nejde a jiný doklad kluci nemají. Naše osoby přes občanku v systému vidí, ale na nás není lék napsaný a protože paní doktorka už nepracuje, nemůže léky přepsat na nás. SUKL nám po telefonu pomáhá, ale spíš jenom opakuje, že chyba musí být v Polsku, protože pas má systém brát. Nedá se nic dělat, jede nám trajekt a tak doufáme v řešení ve Švédsku (záložní plán je poslat si léky z Česka).

Nakonec to dopadá tak, že na kraji Stockholmu navštěvujeme pohotovost (je neděle), kde nám sympatický doktor předepisujeme, co potřebujeme a hned v druhé lékárně nám po půlhodinovém telefonátu vedení dávají antibiotika zdarma. Tenhle úkol je za námi, říkáme si. To ještě nevíme, že Václav bude velmi často odmítat sirup brát a párkrát to s nervy úplně nezvládneme.

Trajekt s kajutou

Zážitek nejen pro děti byl 18hodinový trajekt z Gdaňsku do Nynäshamnu. Cena za auto, 5 lidí a kajutu je 12tis. Kč. Hned po nalodění jdeme na otevřenou palubu, kde Láďa už rozbil svou polní kuchyň. Kluci pobíhají po palubě a koukají na lodě kolem. Když se kolos rozjede, jde cítit nadšení! Jakmile přijde únava, jdeme do kajuty..sprcha, pohádka a spíme. Na lodi byla kavárna, malá hernička a děti si cestu opravdu užili. Já jako řidič jsem ocenil, že probíhá přesun bez mého přičinění.

Komáři

Na druhé místě ve Švédsku nás žerou komáři po stovkách. Nedá se v tom stavět stan, jíst, hrát hry. Bohužel jsme při vykládání věcí nechali hodně dlouho otevřené auto a je jich tam najednou tolik, že spaní v autě vzdáváme a stavíme 2 stany. Uvnitř všechny útočníky vybijeme, ale za tropikem jich bzučí stovky a trpělivě čekají na svou kapku krve. Nepříjemné..

Jde o jedno z nejhezčích míst, kde budeme spát, ale počet komárů to citelně sráží. Z plánovaných 2 nocí sejde a hned druhý den jedeme dál.

Zároveň ale díky tak silné zkušenosti už celou dovolenou komáry tak moc neřešíme a občasné píchnutí nás nerozhodí. Vždycky si jenom řekneme, že ve Färnebofjärdenu to bylo jiné peklo.

Oheň, sekání dřeva, hry a výlety

Na dovolené nehledáme nejznámější lokality, ale užíváme si, co nám místa dovolí a vyhledáváme spíše neznámá místa bez lidí. Kluky neskutečně baví sekání / řezání dřeva, rozdělávání ohně, pálení čehokoliv a opékání buřtů nebo tortil.

Z dobrodružných činností je to brodění řek, házení kamenů do vody nebo kutálení obřích balvanů ze srázu. A nejlepší skupinová hra? Ježdění na kolech a odrážedlech v blátivých kalužích do zemdlení.

Děti se snažím pobavit i cestou za pokladem. Kreslím mapu, vymýšlím úkoly a protože je na severu dlouho světlo, ani povinné čelovky nepotřebují. Podle ohlasů je to hodně bavilo a to mě vždycky potěší.

Závěrem máme o čem přemýšlet

Bylo to náročné, ale moc fajn. Máme o čem přemýšlet, co zlepšovat a hlavně hledat cesty, jak si cestování ještě víc zpříjemnit v malé T5. Věřím, že na optimum přijdeme a do té doby bude i cesta náš cíl. Už teď promýšlíme cestu jinam a láká nás Maroko, Albánie, Černá hora, Sicílie a další.

Mapa cesty

Stále ji zpracovávám.. berte ji s rezervou, protože zadávám pouze jména měst nebo národních parků. Není tak přesná s ohledem na to, kde jsme přesně spali.

Pár fotek

Když o něčem sníte..

Všechny kresby v deníku vznikly ještě dávno před tím, než jsme T5 Multivana pořídili a i podle zápisků jsem byl velmi skeptický, že bychom v prvních 6 měsících s Eliškou někam vyrazili. Auto jsme pořídili, výlet s Eliškou skvěle zvládli a sny si plníme. Jde to.

Pár postřehů z cest:

• V Norsku se Tesla fasuje při každém nákupu v supermarketu. Jinak si nedokážu vysvětlit to množství, které tady je. Ano, mají dotace na nákup elektromobilu, ale i tak!
• V Dánsku si nesmíte postavit dům bez stožáru s dánskou vlajkou. V Norsku a Švédsku ostatně také ne. Co tím chci říct? Láska k vlasti je tady asi veliká a tu vlajku vidíte opravdu téměř všude (hlavně tedy v Dánsku).
• Pižmoni neexistují a v Norsku si je vymysleli, aby mohli lidi lákat do Dovrefjellu.
• Příroda se stejnobarevnými domy je prostě hezčí. Domy ničím neruší a zapadají svou hnědou nebo tmavě červenou barvou do krajiny.

Zdrojem inspirací jsou:

• Víťa Válka s jeho evangelizací tématu vanlifu a cestování s rodinou. Blog a projekt Camperguru.
• Štěpán Hon s článkem Jak naházet děti do auta a poznat svět a následně koupí knihy Náš evropský deník I. (mají i druhý díl, na který se chystám).