Na měsíc v USA

Měsíc jsme cestovali po západní části USA a načerpávali jsme místní atmosféru, přírodu, kulturu, žití.. A co říct po těch 30 dnech v severní Americe? Snad jen to, že lidé jsou všude stejně příjemní a hodní. A teď nemyslím jenom USA, ale i ČR. Jenom to někde dávají najevo úsměvem a jinde zase hlubším a upřímným zájmem.

A jestli je americký úsměv hraný? Každý si to může vyložit / přijmout po svém. Mně osobně tenhle přístup hodně těší a dokáže mi zlepšovat den. Pozoruji na sobě, že se pak taky víc usmívám a třeba tím zlepšuji den jiným. S úsměvem je prostě všechno tak nějak lepší a není potřeba se zamýšlet nad tím, jak moc je upřímný, hluboký.. Dokonce mi to samovolné usmívání zůstalo i chvíli po příjezdu do ČR. Občas jsem se bezdůvodně usmál na neznámé lidi v autobuse, jídelně. Úspěšnost opětování není tak velká jako v USA, ale občas mi to lidi oplatí a pak je to strašně fajn.

Mimochodem – po návratu jsem byl opět šťastný, že žiji právě zde v České republice. Stejný pocit zažívám vždycky po delší době v zahraničí – ať už šlo o Bolívii, Španělsko, Ukrajinu a dokonce Island s Laponskem. Prostě se tady máme dobře, jenom o tom nevíme.

Tady je pár mých zážitků a zkušeností.

  • Co jsme viděli a stálo za to (seřazeno podle subjektivního pocitu):
    • Grand Canyon
      • Spadla mi čelist!
      • Šli jsme kus Tanner trail – bez lidí a tím pádem mnohem hezčí než známější Bright Angel trail. Nádherné výhledy do kaňonu a zkoumání jednotlivých vrstev skály.
    • Yosemite
      • Moje duše milovníka přírody zaplesala.
      • Medvědy jsme neviděli, ale i přes to šlo o jeden z největších zážitků z USA.
    • Pobřeží Pacifiku
      • Silný první zážitek s Tichým oceánem. Jízda po Pacific highway je naprostá nutnost!
    • Los Angeles
      • Na Santa Monica (pláž) to byl spíš samý Mitch Buchannon a Newman než C.J. Parker nebo Samantha. A jestli se zatouláte na Venice beach, uděláte možná ještě lépe.
    • Zion
      • Angels Landing trail je neskutečná nádhera a svůj název nemá náhodou.
    • A ostatní aspoň názvem: Joshua Tree, jezero Tahoe, Sequoia park, Monument Valley, Arches, Las Vegas, Death Valley a určitě San Francisco.
  • Letenky
    • Kupovali jsme asi měsíc a půl dopředu, ale přesto byly spíše dražší. Putování jsme chtěli začít v San Franciscu, takže jsme díky lepší ceně koupili letenky do San Jose, které je asi hodinku cesty. Až na místě nám kamarád David poradil, že do Oaklandu jsou ještě levnější.
  • Operátoři: Internet a volání
    • Datová SIM karta od T-Mobile stála $40. Obsahovala 3GB dat a po měsíci sama expiruje. Data můžete kdykoliv navýšit, ale nám to bohatě stačilo. Všude, kde to jen trochu šlo, jsme byli na Wi-fi. SIM karty na měsíc (s daty i voláním) seženete i o něco levněji.
    • T-Mobile jsme ale po čase přejmenovali na “Žádná služba”. Signál byl opravdu mizerný. Oproti tomu AT&T měl signál snad všude.
    • V Americe jsem zaznamenal docela silné přetahování zákazníků mezi operátory. Zvýhodněné nabídky a dárky při přechodu. To u nás skoro neregistruju.
  • Platby kartou vs Dollary
    • Kartou zaplatíte téměř kdekoliv, ale u benzínových pump jsem to po asi 3. neúspěšném pokusu vzdal a chodil rovnou k obsluze na “prepaid”. U pumpy se totiž musí vyplnit ZIP kód a ať naťukáte cokoliv, nebude vám fungovat.
    • Mou debetní kartu (embosovanou) všude brali automaticky za kreditku a jenom když jsem jim sám řekl, že je to debit, mohl vzniknout problém.
    • Pocit mít v kapse balík Dollarů je ale k nezaplacení, takže doporučuji jich pár vybrat. Jinak za výběr z bankomatu se platí nekřesťanské peníze.
  • Auto a silnice
    • Auto jsme si půjčovali u společnosti Alamo a vše bylo bez problémů. Nejlepší poměr cena/výkon. Nová Toyota Corolla nám stačila úplně všude a cestování s ní bylo pohodlné a bezpečné.
    • Stav cest bych označil jako průměr. Ale zase při tom počtu dálnic je to pochopitelné (jejich správa musí stát neskutečné peníze). Pozn.: Cesty opravují / lepí stejně jako my.
    • 8 pruhů na dálnici je docela dost, ale s šikovným navigátorem to jde zvládnout.
    • Lidi nejezdí agresivně a bez problémů se mezi pruhy pouští.
    • Auta, která jsme viděli nejčastěji (řazeno podle výskytu):
      • Toyota, Honda, Chevrolet, Ford, Range Rover, GMC, RAM, Mazda (a jenom občas Mercedes, Audi, VW a pozor – žádná Škodovka).
    • Běžným úkazem jsou roztrhané pneu na krajnicích silnic. Jestli tam jezdí úplně nadoraz nebo je moc neuklízí.. nevím.
    • Skvělá iniciativa se jmenuje Adopt highway. Rád bych to někdy viděl i u nás.
  • Ubytování
    • Bydlíme převážně přes Airbnb nebo Booking a funguje to.
    • Preferujeme motely (např. Travelodge) v průměru za $70 / pokoj.
    • Do Las Vegas jeďte v týdnu, kdy je ubytování o polovinu levnější.
  • Národní parky
    • Registrujte si ubytování nebo přespávání na treku v divoké přírodě dostatečně předem (klidně i půl roku). My jsme tak propásli možnost treku v Grand Canyonu, Yosemitech, atd.
    • Annual Pass se pro vstupy vyplatí a když máte štěstí, někdo vám ho z USA přiveze použitý a vy na něj bez problému všechny parky projedete (díky Kniro!).
  • Americká povaha
    • Všichni se smějí: na trecích, v obchodě, restauraci, .. a je to příjemné.
    • Všechno je podle Američanů prostě “Amazing!”, ale těžko se pak určuje, co je opravdu super a co průměr.
    • Indiáni nemají stejný přístup k prodeji a službám (mračí se, nezajímají se, neděkují). Působí spíš uraženým dojmem a asi ještě nezjistili, že lepším přístupem by prodali víc.
  • Ostatní:
    • Ceny udávají bez daně!
    • Sociální rozdíly jsou markantní.
    • Všude jsou reklamy hlavně na finanční služby a farmaceutické výrobky.
    • Letí tam legíny s průhlednými výseky (au).
    • Spinners na každém rohu. U nás se to rozšířilo pár týdnů po našem příjezdu, takže nejsme pozadu :D
    • Asiaté jsou strašně hluční a nevychovaní. Ale to není problém USA, ale Asiatů.

A jaká byla písnička naší dovolené? Až do krve ohraná Something Just Like This od The Chainsmokers & Coldplay. Když jsme přijeli sem, tak mi ji místní stanice ještě víc zažraly do těla.. uff. Ale vzpomínka tam je :)

A poznámka pro mě samotného: Pro jednou už by sis mohl zapamatovat, že do Anglie / Londýna se letí z Terminálu 1 (mimo Schengenský prostor). Napíšu si to sem, až to budu zase hledat.

Jak je mým dobrým zvykem, na cestách jsem testoval jedny z našich hodinek. Tentokrát to byly hodinky Citizen. Více postřehů najdete v mé recenzi.

Výprava na Island – odjezd

Hornstrandir – Island

Blíží se nám zasloužená dovolená a tímto bychom chtěli nejenom říct: “3 týdny se po nás neshánějte”, ale taky: “mockrát díky všem, kteří nám pomohli”.

Na Island odlétáme už v úterý 25.6.2013 v poledne a na místě bychom měli být k večeru. Opravdový výlet začne v malebném městečku na západních fjordech Ísafjördur – což v překladu znamená “ledový fjord”. Odtud poplujeme lodí a pak člunem na poloostrov Hornstrandir a tam nám začne trek dlouhý 10 dní. Ano – 10 dní chůze po svých s 25kg na zádech. Pro nás premiéra.

6.7. bychom se měli vrátit zpět do civilizace a začít s okružní cestou po Islandu a navštěvovat pomocí zapůjčeného auta ty nejznámější krásy. Zpět do ČR se vracíme 13.7. Níže je mapa a videa, abyste si líp představili, kam vlastně ti dva jedou. A úplně dole pak děkujeme!

Mapa zaostřená na Hornstrandir


Detail mapy

Motivační video


Poděkování patří

Bez těchto lidí by to buď nebylo vůbec možné a nebo mnohem složitější. Ještě jednou moc díky!

* sponzoři nám zapůjčili nebo výhodně prodali výbavu

Dovolená v Cecina Mare – Itálie

Tento rok jsme se vydali s Verun na dovolenou do slunné Itálie. Po dlouhém vybírání jsme se rozhodli pro Toskánsko a konkrétně přímořskou oblast Cecina Mare. Tři dny před odjezdem jsme objednali ubytování v rezidenci Tirreno a 7.9. jsme vyrazili. Cesta z Prahy do Ceciny je dlouhá cca 1500 Km, takže jsme si ji rozdělili ještě mezizastávkou v krásném Gradu. Tady jsme přespali v hotelu u Fiata (tak jsme pojmenovali provozního hotelu).
Read the rest of this entry »

Poprvé v Bulharsku – Sozopol

Sozopol - Bulharsko Když jsme se tento rok rozhodovali, kam jako parta vyrazíme, uvažovali jsme o dovolené v Chorvatsku a Bulharsku. Nakonec jsme se rozhodli pro druhou možnost. Důvodů bylo několik. Nikdo z nás v Bulharsku ještě nebyl (Chorvatsko už známe všichni), cenově by nás stravování a popíjení mělo v této východoevropské zemi vyjít lépe a nakonec jsme slyšeli spoustu dobrých referencí od návštěvníků Bulharska.

Cesta a ubytování

Jelikož šlo zařizování dovolené naprosto mimo mě, dozvěděl jsem se pouze, že byl vybrán Sozopol a cesta autobusem tak bude trvat 28 hodin. Hodně lidí by to mohlo odradit, my jsme ale mladí, zdraví a krásní lidé, kteří to bez újmy vydrží.

Po jednom dni stráveném v autobuse jsme se tak skrz několik států (Slovensko, Maďarsko a Srbsko) dostali do vysněného bulharského letoviska jménem Sozopol. Přivítalo nás slunečné počasí a po oznámení delegátkou, že už tady týden nepřetržitě prší a právě teď by měl nastat obrat k lepšímu, jsme se šli radostně ubytovat. Bydleli jsme v Novém Sozopolu ve vile jménem Kiril. Je to třípatrový dům, kde v přízemí bydlí majitel s rodinou a další patra slouží pro ubytování hostů. Pokoje byly sice menší, ale čisté a útulné. Nakonec jsme tam stejně jen přespávali, takže svůj účel splnily na 100%. Jednu specialitu ale ubytování v Bulharsku přece jen má. Bulhaři na záchodě nevhazují toaletní papír přímo do mísy, ale mají pro tyto účely vedle záchodu koš. Údajně jsou jejich odpadové trubky tak úzké, že by se ucpaly. Co jsem pak na našem pokoji velmi ocenil, byla klimatizace (ta mi od té doby začala chybět i doma). Díky ní usínáte při příjemných 24 stupních a na nějaké vedro si ani nevzpomenete.

Sozopol a jeho části

Mapa - Sozopol Po ubytování jsme šli na první procházku městem a musím říct, že Sozopol splnil všechna má očekávání. Město se totiž skládá ze 2 častí – Starý a Nový Sozopol. Starý Sozopol je plný malých historických baráčků a úzkých uliček, kde je radost se procházet. Když pak takovou procházku zakončíte v restauraci s výhledem na pobřeží, tak určitě neprohloupíte. Naopak Nový Sozopol je spíše pro bujaře strávenou noc. Je plný restaurací, diskoték a barů s živou hudbou. Sami jsme proto okusili z obou částí města a každý večer jsme si tak udělali přesně podle svého gusta. Došlo tak na popíjení v restauracích a ochutnávání místních jídel, k procházkám Starým Sozopolem, posezení na pláži s českou kytarou a bulharským vínem, pití výborných drinků v klubu přímo na pláži, tanci na živou hudbu atd.

Moře a pláže

Každý den jsme také trávili u moře a musím říct, že patřilo k těm nejkrásnějším, u kterých jsem kdy byl. Voda průzračná, vlny perfektní a písek na pláži jemný tak akorát. Když k tomu připočtu, že jsme měli možnost výběru z celkově 3 rozdílných pláží, tak v tomhle nemůžu Sozopolu nic vytknout. Co mě z počátku zarazilo, byl počet lidí na pláži. Bylo to totiž poprvé, kdy jsem viděl lidi ležet tak blízko u sebe, ale zdálo se, že to nikomu nevadilo. I já jsem si rychle zvykl. Pokud bych byl ale pořád nespokojený, mohli jsme jezdit na pláž mimo centrum Sozopolu, kde bylo lidí málo, moře snad ještě čistější, písek jemnější, bary ještě luxusnější.. a hlavně.. hlavně jsme na ní viděli delfíny! Poprvé v životě jsem byl s delfínem společně v moři na menším úseku než je 200m. Zážitek opravdu neskutečný! Údajně to ale není žádná náhoda, takže kdo ještě nikdy neviděl z blízky delfína, tak doporučuju jet do bulharského Sozopolu na tu nejvzdálenější pláž od centra a čekat.. :)

Ceny jídla a pití

Co se jídla a pití týče, tak bych ho určitě pochválil. Vždycky jsme si dobře pochutnali. Ať už to byly rybí speciality nebo klasické jídla z kuřecího nebo vepřového masa. Z finanční stránky se najíte v Sozopolu za stejné peníze jako u nás a ještě to budete mít s bonusem krásného výhledu a pěkného posezení. Ceny jsou zde pro Čechy opravdu příznivé. Jen pro představu: pivo na pláži 2 leva, šopský salát 4 leva, polední menu 5 leva, půlka pálenky nebo tequily 1 leva, atd. Ještě je potřeba dodat, že 1 leva je přibližně 14 Kč.

Bulhaři

Hradby - Sozopol S Bulhary jako takovými jsme do styku moc nepřišli, ale když posoudím aspoň ty, které jsme poznali (2 muzikanty z kapely, zástupy číšníků a číšnic, pana domácího a několik prodejců v krámcích), tak myslím, že to jsou příjemní lidé. Nemůžu říct, že by mi jakkoliv vadili. Je sice škoda, že v restauracích není úplně obvyklé, že personál umí dobře anglicky, ale pokud ovládáte ruštinu, tak nebudete mít problém. Jen upozorním, že Bulhaři při souhlasu otáčí s hlavou ze stranu na stranu a při nesouhlasu kývou nahoru dolů. Takže přesně naopak, jak jsme zvyklí my. Proto bude nejspíš ze začátku docházet k úsměvným situacím, kdy se zeptáte, jestli mají k jídlu to či ono jídlo a slečna servírka vám s pokývnutím řekne “No”. Na to se ale dá časem zvyknout..

Celkově tedy můžu říct, že jsem si své poprvé v Bulharsku opravdu užil a myslím, že to nebylo ani naposled! Jen pro úplnost dodám, že jsme jeli s cestovní kanceláří KM Travel, dovolená trvala 9 dní a naše celkové náklady za dovolenou nepřesáhly 10 tisíc Kč, takže naprostá spokojenost.