Pomůcka pro studenty VŠE (aktualizováno)


Studujete-li jeden z předmětů angličtiny s identy 2AJ201, 2AJ202, 2AJ203 a 2AJ204 na Vysoké škole ekonomické – mohl by se Vám hodit tento studijní materiál.
Angličtina pro 2AJ20X

Jedná se o on-line formuláře, na kterých si můžete otestovat své znalosti z Glossary lekcí 1 – 19. Provedení je velmi jednoduché a jestli bude čas a chuť, tak je v plánu i mírné vylepšení ;) Jak jsem psal, tak se stalo – i když to zatím asi není finální forma. I tak se to od předchozí dost liší :)

Za programovou složkou stojí: František Odehnal

Filmový týden

Tento týden sem si opravdu dopřál filmových radovánek.

MementoVšechno to začalo filmem Memento od režiséra Christophera Nolana, který má také na svědomí film Dokonalý trik (na který už si také brousím zuby). Od filmu jsem toho moc nečekal, protože jsem o něm nikdy neslyšel a našel jsem ho v podstatě náhodou. Chtěl jsem jen zjistit, zda nebyla zfilmována kniha od Radka Johna – Memento.
Film by možná nebyl zdaleka tak poutavý, kdyby.. “Story je vyprávěna zvláštním způsobem. Každá důležitá filmová scéna končí tam, kde předchozí začala, a tak musíme být pozorní, abychom ten zvláštní propletenec dějů a potkávajících se postav dobře vnímali.” (citace z ČSFD).
Příběh vypráví o Leonardovi, který při obraně své ženy ztratil krátkodobou paměť. Jediné co si naposled pamatuje – je pohled jeho mrtvé ženy. Každý den po probuzení teprve zjišťuje, co se od onoho incidentu stalo. Všechny důležité informace si proto nechává tetovat po svém těle, aby mohl vraha najít a zabít! Jak to dopadne se nechte překvapit – ovšem podle hodnocení kritiků se budete opravdu velmi dobře bavit. Vřele doporučuji!

Mé hodnocení – 98%

The HolidayDalším filmem byla romantická komedie The Holiday (Prázdniny). Režie: Nancy Meyers (Po čem ženy touží, Past na rodiče).
“Co by měla dělat čerstvě opuštěná holka v depresích krátce před Vánocemi? Změnit prostředí. Prostě vypadnout někam, kde jí všechno nebude připomínat, že se její život nápadně podobá zápiskům z Deníku Bridget Jonesové. Úplně ideální by bylo, kdyby našla jinou opuštěnou holku v depresích (nejlépe na druhém konci zeměkoule) a vyměnila si s ní aspoň na vánoční prázdniny bydlení.” (oficiální text distributora).
Ve filmu září Kate Winslet a Cameron Diaz a po jejich bocích charismatický Jude Law a vtipálek Jack Black. Film mě několikrát rozesmál a zároveň na mě dýchl romantickou atmosférou. Můžu jen doporučit ;)

Mé hodnocení – 80%

Jak se krotí krokodýliPo 2 filmech z americké produkce jsem zatoužil po českém filmu a tak se mi pod ruce dostal film Jak se krotí krokodýli od režisérky Marie Poledňákové (S tebou mě baví svět, Jak vytrhnout velrybě stoličku). Opět jsem od filmu nic nečekal a tak mě mohl jen příjemně překvapit. Obsazení filmu mě hodně potěšilo, protože jsem zde mohl opět vidět svou oblíbenou herečku ze Samotářů Jitku Schneiderovou dále pak: Jirku Mádla, Miroslava Etzlera, Naďu Konvalinkovou Václava Postráneckého, Josefa Náhlovského a také Evu Holubovou. Menším škraloupem byl Daniel Nekonečný, kterého má maličkost nemá moc v lásce! Celkový dojem z filmu nebyl špatný, avšak do kina bych na něho nešel.

Mé hodnocení – 50%

BabelTenhle skvost kinematografie jsem si užil ve Village cinemas v Praze. Režie: Alejandro González Ińárritu (Amores perros, 21 gramů) – záruka kvality! Abych se přiznal, tak jsem o filmu Babel věděl jen to, že byl nominovaný na Oskara a hraje v něm Brad Pitt. Ano – stydím se ;) O to však větší bylo moje překvapení, když jsem seděl v kině jako přimražený a ani při závěrečných titulcích se nemohl odlepit ze sedadla!
A o co že v příběhu vlastně jde? “Stejně jako v předchozích filmech od A. G. ńárritu se i nyní náhodně proplete několik zdánlivě nesouvisejících lidských osudů.

  • Dvojice Američanů, Richard a Susan, je na zájezdě v Maroku. Kvůli Susanině zdraví však musí svůj pobyt zde narychlo prodloužit…
  • Chůva Amelia se bojí, že nestihne svatbu příbuzných v Mexiku. Spolu se synovcem se rozhodne, že tam tajně odjede i s opatrovanými dětmi…
  • V Japonsku řeší mladá hluchoněmá dívka své psychické problémy. Ty jsou způsobené jednak sebevraždou matky, jednak neschopností komunikace s otcem…
  • Synové marockého pastýře dostali kvůli hlídání ovcí od otce loveckou pušku. Samozřejmě ji chtějí vyzkoušet. Kulka letí dál, než mysleli…

(oficiální text distributora)

Mé hodnocení – 100%

Goyovy přízrakyDalším filmem, který jsem si dopřál v kině (CineStar – Ostrava) byly Goyovy přízraky (Goya’s Ghosts). Režisérem je Miloš Forman (Lid versus Larry Flynt, Amadeus, Vlasy, Přelet nad kukaččím hnízdem) a tak jsem si říkal, že to určitě nebude žádný lacinný film. A taky že nebyl!
“Příběh se odehrává v roce 1792, kdy Goya nastoupil na španělský královský dvůr jako dvorní malíř. Je založen na vztahu Goyi a jeho múzy Ines. Třetí zásadní postavou velkého dramatu je Goyův přítel, katolický mnich Lorenzo. V časech, kdy se Evropou jako morová nákaza šířila francouzská revoluce, posílila katolická církev ve Španělsku svou moc znovuobnovením inkvizice, což mělo zastrašit obyvatelstvo toužící po revoluci a absolutní nezávislosti na jakékoliv despotické autoritě. Velký zlom v Goyově životě nastane, když je Ines obviněna z kacířství a po vykonstruovaném procesu na mnoho let uvězněna. Za vším stojí lstivý Goyův přítel Lorenzo, jehož city vůči Ines nebyly opětovány. Po mnoha letech se Goya seznamuje s dalším potenciálním objektem pro realizaci svého talentu, mladičkou prostitutkou Alicií. Až později zjistí, že je to dcera Ines. Goya se dozvídá o znásilnění a pravdu o otci Alicii…. Lorenzovi.” (oficiální text distributora)
Mimo dojemného příběhu se také dozvíte něco o historii Španělska a velkém vlivu křesťanství v této zemi.

Mé hodnocení – 75%

Karlík a továrna na čokoláduPosledním filmem, který jsem tento týden viděl byl Karlík a továrna na čokoládu (Charlie and the Chocolate Factory). Režie: Tim Burton (Mrtvá nevěsta Tima Burtona, Planeta opic, Ed Wood, Batman)
“Charlie Bucket je malý chlapec, pocházející z celkem zbídačené rodiny. Bydlí na okraji města hned vedle obrovské továrny na čokoládu. Charlie miluje čokoládu, i když ji dostává jen jednou za rok. Jednoho dne však vyhraje s dalšími čtyřmi dětmi cestu po fantastické čokoládové továrny, kterou vlastní excentrický Willy Wonka a jeho neméně zajímaví zaměstnanci.” (oficiální text distributora)

Mé hodnocení – 83%

Happy New Year

Šťastný Nový rok “Lorem ipsum dolor sit amet, consectetuer adipiscing elit. Fusce tempus leo ac purus. Aliquam sit amet ipsum ac leo volutpat auctor. Pellentesque vitae elit. Donec eleifend neque ut urna.”

Však už ty fráze znáte ;) Prostě všechno nejlepší do Nového roku a ať je ještě o něco lepší než ten předešlý!

Obyčejný smrtelník

Obyčejný smrtelník (viz také “Normální běloch“)
Definice: člověk nevýrazný. Nijak nevyniká ve fyzických či psychických výkonech. Není přespříliš krásný ani ohyzdný. Jeho názory nejsou nijak vyhraněny a řadí se k většině populace.

Finská "lidová" písnička – Loituma

Hrál ji Leoš Mareš na Evropě 2 …

Nemohl jsem ji dlouho najít, ale díky Michalovi a jeho postu:
www.loituma.wz.cz – stránky o finském folkovém kvartetu
Loituma_-_Levan_polkka.mp3 – písnička v MP3 (aktualizováno)
loituma.swf – vtipná flashová smyčka

VyVolení – špatný marketingový tah? (Prima)

Koho z Vás zajímá, jak dopadne slovenská část VyVolených?
ANO!

Přesun VyVolených na Slovensko byl výborný tah Primy..víc diváku = víc hlasů => víc pěněz!
Zároveň se samotná soutěž velmi oživila a v dobře známém kolektivu najednou přibyli nové tváře a nové osobnosti. Soutěž tak získala jakoby druhý dech a kdokoliv už neměl svého favorita ve hře – si mohl toho nového najít mezi slovenskými VyVolenými. Například mi samotnému se velmi zalíbila Lenka – mezi ženskou částí populace určitě vítězil Luis nebo Rocky..
Prostě se nám dostali tak nějak pod kůži.
Jenže po vítězství Vladka se vysílání ze slovenské vily “utlo” a jediný zdroj informací je teda internet. Ale komu by se chtělo serfovat pořád na stránkách www.vyvoleni.centrum.sk a kontrolovat aktuální stav, když bychom to mohli sledovat v televizi ;)

Opravdu by mě velmi zajímalo, jak slovenská část VyVolených dopadne, kdo bude vítěz! Taky si myslím, že asi nejsem jediný, kdo by to rád věděl a i viděl právě na primě.
Zároveň by si Prima přišla na pěkné peníze z reklam a spokojené by byly obě strany!

Doplněno:
Jak jsem se později dozvěděl – Prima bude vysílat aspoň slovenské finále, takže o všechno nepříjdeme ;)

MATELKO ničí VyVolené

Vzpomínáte na tu smyslnou hudbu ze slovenského večerníčku?

“Hopsa ra ra ra…hopsa sa sa sa…hopsa ra hopsa sa…už je koniec”
:D

No prostě mi to nedalo a tuhle skvělou znělku jsem si musel na internetu najít a teď ji poslouchám od rána do večera! A abyste nebyli nijak ochuzeni – rád Vám ji taky poskytnu ;)

Jako bonus ještě přidávám video s Jindrou, který byl s tímle “hitem” zavřený v sauně a parádně to tam rozjel – rozhodně si to nenechte ujít! :)

stahujte zde:

matelko – začátek (hudba – mp3)

matelko – konec (hudba – mp3)

Jindra v sauně vs. Matelko (video – wmv)

Pocity z UK v Praze..

Už Praha jako taková na mě “dýchla” rychlým tempem
života a měl jsem pocit, jako bych vystoupil z vlaku a octl se ve velkém
mraveništi, kde každý spěchá z místa na místo a o nic jiného se nezajímá.
Proto když jsme koupili lístky na dopravu (platí na všechno: metro, tramvaje,
autobusy – to mě příjemně překvapilo ;), tak jsme se nacpali do prvního metra a
nechali se unášet do cílové stanice..po ohlášení stanice “Kačerov”
flegmatickým hlasem elektronické hlasatelky jsme se ve velkém houfu vytlačili
ven z metra. Všichni lidé se pak sestoupili do jednoho velkého štrůdlu a jako
vojenská jednotka šli k východu.
Cítil jsem se opravdu jako magor..nebo mi tak aspoň všichni kolem připadali!

V Kačerově si nás už ale na svědomí vzala milá, pěkná, sympatická…kamarádka
od Davida a zavedla nás do jedné z mnoha hospůdek v Praze. Jmenovala se
Harmony(myslím tu hospodu .. kamarádka se jmenovala Lucka:). Byla to taková
typická “dělnická putyka” – hrála televize a v ní fotbal (Baník vs.
Plzeň), vrchní se pěkně otáčel, protože žíznivé krky pracujícího lidu toho
hodně vypijou a do toho jsme přišli MY. Žádné velké ticho nenastalo..jen na
chvíli jsme se stali středem pozornosti a když si nás pořádně změřili a
zjistili, že snad jen Lucka by stála za hřích, tak se zase dál věnovali fotbalu
nebo dennímu tlachání o smyslu života a chuti piva.

My jsme si vybrali stůl a zasedli. Asi po 2 minutách přišel vrchní s dotazem:
“Co si dáte?” a při zjištění, že to bude 2x čaj, jahodové cappy, káva
a jedno malé pivo obrátil oči v sloup a odešel.
Tady jsem se konečně uklidnil a zjistil, že Praha není jen centrum, ale taky
malé “vesničky” kolem. Vedli jsme řeči o všem možném..

K večeru jsme pak dorazili do Nových Butovic, kde jsme měli zajištěný nocleh
(díky Pospo ;). A druhý den už jsme vyrazili na den otevřených dveří na Karlově
Univerzitě.
Když jsme vyšli z metra, tak jsme netušili, že zrovna stojíme před onou
budovou, do které míříme. A tak jsme ji vyrazili hledat :))) Asi po padesáti
metrech jsme se ale obrátili a řekli si: “Hele a není to náhodou
tamta?”. Překvapivě jsme pak zjistili že jo.
Nebojácně jsme vstoupili do dveří a začali se prodírat mladými studenty. To jsem si ještě nevšímal jednotlivých individuí, které jsme míjeli :)

Až když jsme se usadili v aule, kde měl každou chvíli začít hlavní program(úvodní slovo děkana), jsem si začal všímat jednotlivých lidí. Hned za námi seděli zvláštní tvorové, kteří se bavili jen o matematice a jiných pavědách tak složitě, že jsme se museli jen smát :))) Jít s nima na pivo nebo snad jen na čaj by nám asi dalo hodně zabrat a vzpamatovávali bychom se z toho snad týden! Jejich řeči jsme trpěli celou prezentaci. Během toho jsem si ale všímal i dalších lidí a snad “nejlepší” dojem na mě udělal roztřesený človíček typu génius, který nedbá na svůj vzhled, ale jeho IQ je snad nezměřitelné! :))) Celou přednášku doslova hltal a při jakémkoliv zaváhání přednášejícího byl hned v pozoru a připraven ho opravit. My jsme sotva rozuměli 80% slov, které tam padly – zbytek byly cizí slova, která jsme slyšeli poprvé v životě. Při pohledu na ostatní návštěvníky dnu otevřených dveří jsem měl ale pocit, že ostatní všemu rozumí a že už to snad i někdy dělali..

V tom mi hned na mysl přišla otázka: “Co já tady sakra dělám???” a hned na to další: “Jak já se tady mám dostat? Natož vůbec – jak udržet? S kým bych se tady asi bavil? ” .