Křížem krážem po Islandu

image186 Byli jsme 25 dní na Islandu, za sebou máme 2 treky, cestování autem a spoustu zážitků. To všechno by nebylo bez náčelníka – Ladislava Tajovského. Ten bohužel vážně onemocněl a nebyl schopen výpravu organizovat a tak jsme se toho ujali my mladí a nezkušení ventilové. Jirka Beneš, Vlasta Matej a já. A můžu říct, že organizace to nebyla lehká. To máte: letenky, autobusy, lodě, auta, kempy, bomby, Bónusy, kompletní harmonogram, brody a přílivové tabulky, atd.. “kdo jste někdy něco organizoval, dáte mi za pravdu..”.

Ve zkratce

Na Islandu jsme byli od 2.7. do 27.7.2015. Trek na Hornstrandiru byl na 11 dní a ušli jsme cca 200 km. Následně jsme auty projeli západ a jihozápad Islandu a celkem najeli asi 1600 km. Pak se většina skupiny oddělila a my 4 zůstavší se jali pokořit trek Laugavegur85 km za pohodových 5 dní.

Jako vždy se dodržovala pravidla:

  • o ničem se nehlasuje a pravdu má náčelník,
  • odchod je v 9 hodin (neurčí-li náčelník jinak) a doporučuje se vstávat v 7,
  • za den 6-8 hodin chůze (brodění, lezení, šplhání),
  • na pomalejší se nečeká, protože odpočívají za cesty (vyjímky jsou brody, exponovaná místa a křižovatky),
  • vždy musíte vidět toho za vámi (čímž se udržuje skupina pohromadě),
  • během dne je rychlé a studené jídlo, pravá žranice nastává až večer ve stanu.

Bylo nás 10 (později 11) a musím přiznat, že lepší skupinu jsem si nemohl přát. Byl jsem z členů nadšený každým dnem víc a víc. Na zádech jsme nesli až 37 kg (skupina trpící obžerstvím – já a pan Beneš).

Co se týče ceny, tak celý podnik se dá absolvovat za 25 – 35tis. Kč.

O Islandu

Island je nejlepší místo pro život (žebříček OSN z roku 2007) a ač je součástí Evropy, tak není v EU (stáhli kandidaturu). Leží těsně pod polárním kruhem na rozhraní 2 tektonických desek (což má mimo jiné za důsledek, že se Island zvětší o 2 cm za rok). Má 340 tis. obyvatel, ale většina žije v oblasti Reykjavíku. Díky nízké imigraci je to jeden z “nejčistších” národů na světě (vikingové). Žijí převážně z rybolovu, chovu ovcí, turismu a průmyslu (napomáhá jim k tomu geotermální energie). Měnou je islandská koruna (ISK), ale všude zaplatíte kartou (i žvýkačky na pumpě). Na celém Islandu je velmi bezpečno.

Island země ohně a ledu

Ovce jsou na Islandu v poměru k lidem 4:1. Jinak zde najdete i soby, polární lišky, až 300 druhů ptáků, spoustu druhů ryb, tuleně, atd. Zajímavostí může být lední medvěd, který jednou za čas připluje na kře z Grónska.

Rostlinstvo zde má těžší podmínky. Stromy si při osidlování vykáceli (stavby lodí, domů) a tak je nyní těžce vracejí zpět. Půda trpí erozemi, dovezli proto lupinu a dokonce pěstují ve sklenících (vyhřívaných geotermální energií) skvělé banány, rajčata a jiné plodiny ne úplně typické pro tuto oblast.

Zkrátka.. Island je nejen nejlepší místo pro život, ale také skvělé místo pro vaši další rekreaci! Nikde na světě nezažijete pohromadě: gejzíry, vodopády, polární záři, termální prameny, ledovce, úchvatná pohoří, nedotčenou přírodu,  .. atd.  Když do toho zapojíte pořádný trek a z toho praměnící pocity vítězství sama nad sebou a překonání se, euforii, ty nejkrásnější bivaky, romantické výhledy, gastronomické orgie.. dostanete výsledek v podobě nezapomenutelného zážitku! Jako byl ten náš..

1. část – Hornstrandir

image31Už typicky (podruhé) jsme začali pobyt na Islandu trekem po Hornstrandiru. Tomu předcházelo: úžasný Hamburk a projížďka lodí přístavem, přespání na autobusovém nádraží v Reykjavíku, vnitrostátní let vrtulovým letadlem do Ísafjörðuru, nákup v Bónusu a doplnění zásob, jízda lodičkou na Hornstrandir (Hesteyri).

Tento ročník se lišil větším množstvím sněhu, bezpečnějším broděním, nebezpečnějším výstupem a sestupem neznačeného “sedla” za řekou Svinná, rozložením uhynulé velryby (před 2 roky jsme našli celé tělo, ale teď už jen kostru), ještě větším obžerstvím a ukončením treku v Grunnavíku.

Opět jsem si zde uvědomil, že limity lidského těla jsou někde úplně jinde, než si sami myslíme. Je to jenom v naší hlavě a stačí chtít, kousnout se a tělo poslouchá na 200 %.

“Krásu místa umocňuje i endorfin vyhnaný fyzickou námahou do mozku. Dechberoucí pohledy z vrcholků na údolí, zálivy, nekonečné louky pokryté lupinou, západy slunce nad ledovci a mraky zbarvené do červena.. Přistihuju se, jak se mi během treku tlačí pocity z hrudi a mám potřebu pořád dokola opakovat, jaká je to tady nádhera a Láďovo oblíbené “to je teda něco”. Jako bych měl potřebu sdílet svůj dojem s ostatními a možná z vnitřního strachu, že oni si to neužívají stejně jako já, jím to takhle vnucuju. Ale hned vzápětí mě počastují podobnými hláškami a já jsem opět spokojený, že nejsem sám, komu se srdce nad pohledy do krajiny tetelí.”

_Výňatek z deníku (emotivní chvilka)

V tomhle vidím velký rozdíl před mým prvním Islandem. Tentokrát už si stíhám Island užívat plnými doušky a ani na chvíli nelituji, že jsem jel znovu.

Mapa treku na Hornstrandiru

2. část – Autem

Projeli jsme západ a jihozápad Islandu a pořád nám tak spousta lokalit na Islandu k vidění zbývá. Ale i přes to jsme viděli ta největší lákadla, co země ohně a ledu nabízí: vodopády, gejzíry, ledovce, jeskyně, tektonické desky, úchvatné pohoří, sopky, lávová pole, útesy, pláže a spoustu dalšího.

Stihli jsme pokořit Heklu a zažít ono chvění (Hekla má už 5 let zpoždění ve své sopečné činnosti), které popisuje náčelník v jednom ze svých článků.

image133

Jako jeden z největších zážitků je pro mě přesto noční “pubertální” vyjížďka Toyotou Land Cruiser. Auto jsme nešetřili, jezdili jako dobytci a já si nejednou chtěl při divokých manévrech vystoupit. Velmi doporučuji!

Náš kompletní harmonogram cestování autem si můžete prohlédnout v deníku.

Mapa – Island autem

island-trasa-auta
(klikněte pro větší verzi mapy)

3. část – Laugavegur

image174 Nejznámější trek Laugavegur si nenechte ujít. My jsme ho šli ve 4 lidech a byl jednoduše úchvatný. Měli jsme na něj dost času, takže jsme se kochali krajinou, užívali slunce i sněhu a hledali ty nejlepší bivaky daleko od lidí a oficiálních kempovišť.

Příroda se za těch 85 km razantně mění před očima a trek je díky tomu velmi pestrý (duhové hory, sněhová pole, lávová pole, mechové louky, lesy, řeka plná vodopádů).
Oproti roku 2013 jsme šli trek obráceně (Landmannalaugar > Thórsmörk > Skógar) a až do Skógaru. Je to snažší varianta a z toho důvodu ji volí i většina cestovatelů. Skógar se zase tak často nechodí, ale my jsme byli velmi mile překvapeni (spousta impozantních vodopádů).

Chvíli jsme uvažovali o pokoření sopky Eyjafjallajökull (ano, ta co soptila a zastavila leteckou dopravu), ale neměli jsme dostatečné vybavení (na trhliny v ledu). Čeká nás to tak příště. Třeba..

Mapa Laugavegur

Zakončení ve velkém stylu

image195Ze Skogáru jsme se ještě zastavili u termální řeky Hveragerdi, kde jsme strávili noc a užili si několik koupaček, ale taky kroupy a všudypřítomné mušky. Pak už jsme vyrazili směr Reykjavík, který jsme důkladně prošli a na rady tištěného průvodce zakončili návštěvou restauračního zařízení. “Jedno pivo” se trošku zvrtlo a více už povím spíš osobně :) Každopádně to bylo veliké! Za to, že jsem doletěl zpět do ČR, vděčím z velké části mým parťákům.

Nezapomenutelné hlášky

“Nejela jsem na Island, abych tady čekala před Bónusem.”

_slečna Karochová při čekání na Beneše, který se vracel do Bónusu pro opalovací krém

Následně se z toho staly variace:
– Nejel jsem na Island, abych se tady díval z útesů.
– Nejel jsem na Island, abych se koupal v termální řece.
– Nejel jsem na Island, abych sledoval papuchálky.

“Tvrrrdoooo!!”

_téměř na všechno (při výstupu hor, za jízdy v autě)

“Co budeme dneska vařit?”

_Jiří Beneš o večeři v 10 hodin ráno

“Kde jsme? Nevíme. Jak nám je? Nevíme. It is groše..”

_zmatená poznámka v mém telefonu z večerního tahu Reykjavíkem

“Jiříku, kde máš věci?”

_na letišti v Bristolu, kde mě kluci odbavili bez mého “vědomí”

Přednáška o Islandu

Uskutečnila se dokonce přednáška o naší cestě Islandem v Klubu cestovatelů v Praze o účasti asi 40 lidí. Pro velký úspěch uvažuji o zopakování v Opavě (30.10.) a možná v Praze (29.9.). Pokud byste měli zájem, tak přijďte nebo napište. Budu rád za reakce.

image199

Velké díky

Těmto lidem patří velké poděkování, protože nám neskutečně pomohli!

  • Milada Paclíková – rady před odjezdem a pravidelné hlášení počasí
  • Víťa Jeřábek – rady před odjezdem
  • Martin Brychnáč – opět zásoboval výpravu skvělou paštikou

Užitečné odkazy a informace

Články, které stojí za přečtení:

Na Islandu jsem také pracoval – vznikla recenze hodinek Wenger Roadster.

Kompletní zápisky z islandského deníku

Přečtěte si můj kompletní deník, který jsem sepisoval každý večer a zaznamenával tak čerstvé zážitky.

Fotogalerie

Video

Fotky: Jiří Štencek, Simona Karochová, Ondřej Šebl

Podruhé na Island

Kouzelná krajina, která vezme za srdce každého.

Kouzelná krajina, která vezme za srdce každého.

Už podruhé se chystám na Island a opět budeme putovat nepřístupnou krajinou Hornstrandiru, projedeme část Islandu auty a 3. týden zakončíme úžasným trekem Laugavegur.

Má to ale jeden háček. Poprvé bez náčelníka. Do jeho role jsem byl pasován já a proto držte palce, aby vše dobře dopadlo. Protože až teď si pořádně uvědomuju, co to znamená něco takového naplánovat. Naštěstí ostatní víc než pomohli.

Na 3 týdny se tedy loučím a jedu si plnými doušky užívat svobody s celým svým životem na zádech.

Až přijedu, tak můžete čekat sepsání zážitků a mých dojmů. Možná bude i nějaké povídání na VŠE. Bude to totiž má prvotina (ano, NVDP je už klasika, ale tohle bude něco jiného) a tak o hluboké zážitky nebude nouze. Do té doby aspoň koukněte na tu nádheru!

PS: Kdo chce poslat islandský pohled, napište mi SMSkou adresu :)

Na Islandu už jsem byl:

 

Island den po dni

Na Islandu jsme si psali krátký deník, abychom z toho dobrodružství pokud možno nic nezapomněli. Přepsal jsem ho tady v téměř neupravené formě, aby byl co nejvíc autentický. Ač to tak místy možná nebude působit, tak zážitky vždycky pozitivně převážily dřinu a nebezpečí v naší hlavě.

Read the rest of this entry »

Výlet na Island – Hornstrandir

Jak jsme se měli na Islandu? Jak jsme to mohli přežít? Co jsme viděli a zažili? Na všechno se vám pokusím odpovědět. Malým bonusem bude pár praktických rad a postřehů.

25.6. jsme vyrazili na islandskou dovolenou se skupinou vedenou Ladislavem Tajovským a jeho Euthanasií. Celkem nás bylo 7 statečných (po Hornstrandiru už 14) a co do fyzické a zkušenostní připravenosti bychom se zařadili na úplný chvost seznamu.

Prvnímu dni předcházelo balení a nakupování. Pak taky stres na poslední chvíli – to musí být – že nemám platný pas (zjistil jsem 24.6.) a obvolávání úřadů. Nakonec uklidněn faktem, že na Island stačí opravdu jen občanka, jsem úspěšně odletěl a hlavně i doletěl.

Read the rest of this entry »