Proč cvičím jógu

Průměrná účastnice kurzu jógy

Průměrná účastnice kurzu jógy

Už 3. měsíc chodím na ranní kurz jógy. Pravidelně vstávám v 5:55 a s ještě zalepenýma očima vyrážím směr Vinohrady. Proč se takhle dobrovolně týrám?

V čem mi jóga pomáhá

  1. Léčím si bolavé záda a protahuju tělo – asi před 8 lety mě začala příšerně bolet záda. Je to bolest, která neodchází ani při spaní a nejspíš je spojená s provozováním jednostranného sportu jako je ping-pong. Doktoři mi doporučovali cvičit a jedna z masérek mi dokonce řekla, že po 20. roku věku už tělo nikdy nerozhýbu a šlachy dostatečně neprotáhnu. To mě tehdá docela motivovalo. Ale teď jsem zjistil, že neměla tak úplně pravdu. Tělo se dá tvarovat v každém věku. Když to dokáží padesátníci, tak proč bych já šestadvacátník nemohl. A opravdu to jde. Už se skoro dotknu země :)
  2. Naučil jsem se vnitřně smát – Cvičení není jenom o síle, pružnosti, správném dechu a výdrži. Důležité je i pozitivní duševní rozpoložení. Proto nás Petr (náš jóga guru) učí vnitřně se smát. Sami si to někdy zkuste. Je to fajn :)
  3. Je to náročný sport – stejně jako při oznámení, že hraju závodně stolní tenis, se lidé pousmívají nad informací, že cvičím jógu a vypotím tam hektolitry potu. Asi mám dar dělat kromě běhu samé na první pohled flákačské sporty. Ale jen si to zkuste a zjistíte, že při první lekci vypustíte duši. Takže mi jóga pomáhá nejen v protažení těla, ale taky v jeho posílení.
  4. Naučil jsem se “dýchat” – klidný a hluboký dech (tzv. udžají) mi pomáhá soustředit se na cvičení, ale i v běžných denních činnostech. Velmi rád jej používám při vypjatých situacích v ping-pongu, kdy se uklidním jak fyzicky, tak psychicky.
  5. Pozitivní mysl – po ranním kurzu se cítím skvěle naladěný a minimálně první půlku dne se na všechny směju a i problémy řeším snázeji. Taky nejsem unavený (jak by se někomu mohlo zdát), ale přesně naopak – cítím se plný energie.
  6. Naučil jsem se pít bambusový čaj – na každé ranní lekci je připravený různý druh čaje. Já tak poznávám něco jiného, než je Irish Cream nebo Ranní čaj z Tesca :)

Kde cvičím

Navštěvuju ranní kurz PranaYogy od Petra Smila a myslím, že moc lepších cvičitelů nebude. Adresa je: Jemný svět, Chopinova 10, Praha – Vinohrady.

Hledám sparinga

Už tam chodím 3. měsíc a nepřestalo mě to bavit. A protože tam jsou poslední 2 měsíce jenom samé holky, tak hledám sparinga, který mě podpoří proti přesile.
Další kurz začíná už 18.11.2013 a já tam budu na 100%! A co ty?

Island den po dni

Na Islandu jsme si psali krátký deník, abychom z toho dobrodružství pokud možno nic nezapomněli. Přepsal jsem ho tady v téměř neupravené formě, aby byl co nejvíc autentický. Ač to tak místy možná nebude působit, tak zážitky vždycky pozitivně převážily dřinu a nebezpečí v naší hlavě.

Read the rest of this entry »

Výlet na Island – Hornstrandir

Jak jsme se měli na Islandu? Jak jsme to mohli přežít? Co jsme viděli a zažili? Na všechno se vám pokusím odpovědět. Malým bonusem bude pár praktických rad a postřehů.

25.6. jsme vyrazili na islandskou dovolenou se skupinou vedenou Ladislavem Tajovským a jeho Euthanasií. Celkem nás bylo 7 statečných (po Hornstrandiru už 14) a co do fyzické a zkušenostní připravenosti bychom se zařadili na úplný chvost seznamu.

Prvnímu dni předcházelo balení a nakupování. Pak taky stres na poslední chvíli – to musí být – že nemám platný pas (zjistil jsem 24.6.) a obvolávání úřadů. Nakonec uklidněn faktem, že na Island stačí opravdu jen občanka, jsem úspěšně odletěl a hlavně i doletěl.

Read the rest of this entry »

Výprava na Island – odjezd

Hornstrandir – Island

Blíží se nám zasloužená dovolená a tímto bychom chtěli nejenom říct: “3 týdny se po nás neshánějte”, ale taky: “mockrát díky všem, kteří nám pomohli”.

Na Island odlétáme už v úterý 25.6.2013 v poledne a na místě bychom měli být k večeru. Opravdový výlet začne v malebném městečku na západních fjordech Ísafjördur – což v překladu znamená “ledový fjord”. Odtud poplujeme lodí a pak člunem na poloostrov Hornstrandir a tam nám začne trek dlouhý 10 dní. Ano – 10 dní chůze po svých s 25kg na zádech. Pro nás premiéra.

6.7. bychom se měli vrátit zpět do civilizace a začít s okružní cestou po Islandu a navštěvovat pomocí zapůjčeného auta ty nejznámější krásy. Zpět do ČR se vracíme 13.7. Níže je mapa a videa, abyste si líp představili, kam vlastně ti dva jedou. A úplně dole pak děkujeme!

Mapa zaostřená na Hornstrandir


Detail mapy

Motivační video


Poděkování patří

Bez těchto lidí by to buď nebylo vůbec možné a nebo mnohem složitější. Ještě jednou moc díky!

* sponzoři nám zapůjčili nebo výhodně prodali výbavu

10 kilo sádla je pryč

Přišel čas na můj další článek z reality show Hubnutí Jiřího Štencka. Jak už jsem psal kdysi v jiném článku, tak mi psaní pomáhá v plnění plánu. Neberte to prosím jako žádné chlubení, protože zatím není opravdu o co stát. Jde hlavně o mou motivaci pokračovat a možná pomoct k motivaci jiným.

V březnu 2011 jsem po tvrdé dřině měl “krásných” 91 kg. Po 15 měsících už jsem na lepší váze a můj digitální kamarád (čtěte váha) ukazuje 79,9 kg. Oproti původnímu plánu jsem se tak na cílovou váhu dostal o rok později. Ale nevadí.. :)

Můj cíl je zatím stále stejný. Dostat se zpět na váhu 76 kg a dál co to půjde. Pak už to nebudu tzv. “hrotit”. Důležité bude váhu udržet.

Jak probíhalo moje “hubnutí” můžete vidět z grafu aplikace Libra pro Android (mimochodem skvělá a jednoduchá aplikace – můžu doporučit).

Graf od mého nabírání na váze 2009 - 2012 Graf od mého hubnutí 2011 - 2012 Graf posledních 3 měsíců - rozdíl 5,5 kg

Jak vidíte na grafech, tak žádná sláva a těch jojo efektů tam bylo opravdu dost. Ale nakonec se to podařilo a teď už musím vydržet. Jde také vidět, že podle BMI (Body Mass Index) jsem stále lehce obézní, takže je pořád cíl poměrně daleko.

A co mi pomohlo? (oproti tipů z minule)

  • aplikace Libra
  • knížka Fantastická cesta (autoři Terry Grossman a Ray Kurzweil), kde autoři radí, jak udržovat tělo zdravé a pohrávají si s myšlenkou nesmrtelnosti za pomocí vědy.
  • kamarád Marek, který mi povyprávěl o knize 4 hodinové tělo od Timma Ferrise. Hodně mě zaujal tzv. “přežírací den”. Funguje to tak, že celý týden držíte poměrně přísnou dietu a cvičíte, ale za odměnu máte vždycky 1 den v týdnu, který můžete sníst cokoliv a v jakémkoliv množství. Já jsem tuto metodu přímo nepraktikoval, ale hodně mi to pomohlo v mé psychice, kdy jsem prostě 1x týdně “ujel” a tohle mi pomohlo se zase vrátit do zajetých kolejí a pokračovat ve zdravé stravě a sportu.
  • sázka s Jirkou Koutným, kdo udělá v kuse 40 kliků (konec června máme deadline)
  • nasrání na sebe samého (nakopnutí)
  • běhání (bez toho to nejde)
  • opět úprava jídelníčku (bez zdravé stravy už vůbec)
  • možná i tenhle rozepsaný článek z roku 2011 (vážně mi tu už visí od 8.6.2011 – to jsem si myslel, že to budu publikovat někdy v prosinci 2011)

A co plánuju do budoucna? V listopadu si chci koupit startovné na pražský půl maraton, abych měl stálou motivaci běhat a zlepšovat se.

Díky všem za podporu a spoluběžcům z Vítkova zdar!

Zhubnul jsem 5 kilo a jedu dál..

Pokračuju ve svém úsilí a pomalu shazuju 3letého labradora. Jsem zatím v polovině svého plánu (který se časem určitě změní) a mám dole 5 kilo. Díky pomoci našich vietnamských spoluobčanů už jsem měl dole i víc (celkem 6 kg), ale střevní chřipka se prostě nepočítá, protože bych tak snadno podváděl. Aby tenhle článek nebyl jen bezduchý výplod mojeho mozku prahnoucího po cukrech, tak přidávám..

Několik dalších tipů, které mi hodně pomáhají:

Psaní tréninků a diet

Mi osobně hodně pomáhá tahle narychlo psaná tabulka v motivaci a v ujistění, že už jsem pro sebe něco udělal a tak toho přece teď nenechám.

Co si zaznamenávám: kolik vážím (většinou tak 1x týdně), kdy běhám a jestli jsem ten den dodržel zdravou stravu (takže si píšu i kalby a přejídání).

Proč mi to pománá? Hubnutí jsem v minulosti začínal vždycky na několikátý pokus a většinou neúspěšně. Z velké části za to mohla právě skutečnost, že jsem si nikde nevedl zápisky o tom, jak běhám a dietu držím. Pak se totiž člověk nemá za čím ohlédnout a čeho se chytit. Uvedu příklad. Před 2 týdny jsem zavítal domů, kde se kamarád loučil se svobodou. To se neobejde bez pořádného slavení a jisté dávky alkoholu. No a když piju, tak taky hodně jím (spíš přímo žeru). Výsledek byl, že jsem celý víkend propil a projedl (doma jsem si neodpustil spoustu laskomin a pořádné obědy). Chvíli jsem z toho byl hodně špatný a svědomí samozřejmě utrpělo, ale když jsem se vrátil to Prahy a podíval se na svůj záznam tréninků, tak nebylo co řešit a pokračoval jsem dál. Pokud bych tyhle zápisky neměl, tak s velkou pravděpodobností skončím a za měsíc nebo dva začínám znovu.

Žvaním o tom

Psaní článků, status na Facebooku, probírání tématu mezi přátely. To je taky část mojeho tréninku.

Proč mi to pomáhá? Asi vnitřní pocit, že kdybych se na to teď vykašlal, tak bych byl před všemi těmihle lidmi za blbce. A proto i tenhle článek. Stejně tak jsem mohl počkat až budu mít dole 10kg (věřím si co :), ale donutil jsem se a napsal tenhle průběžný článek, abych se zase trošku posunul a udělal si tak další závazek. Před přáteli přece nechci být za člověka, který JENOM mluví..

Jo.. a taky běhám

Ale to už asi víte. Běhám nejradši sám a nebo ve dvou. Na kontrolu tepu používám hodinky SportTester Sigma PC-15. Díky nim můžu korigovat rychlost běhu a svůj tep, abych spaloval co možná nějvětší množství tuků a vydržel taky dýl běžet. Pro měření trasy mám v mobilu aplikaci SportyPal, která díky GPS zaznamenává můj běh a pak mi vytvoří krásný report.  Je totiž fajn se pak zpětně podívat, jak jsem v průběhu měsíce běhal, zlepšoval se nebo na to naopak prděl.

Držte palce a pokud přijdu na další tip, tak ještě něco sepíšu. Minimálně jeden článek mě po úspěšném zhubnutí labradora čeká, ale ten bude hodně příjemné psát :)

Jak přibrat 15 kilo

Jak přibrat V minulém díle jsme si řekli jak zhubnout 10 kilo. Dneska vám popíšu, jak naopak úspěšně 15 kilo přibrat. Mnoho lidí trápí stav, kdy nemůžou přibrat ani deko, já naštěstí nejsem z tohoto zástupu lidí a můžu se pochlubit správně pracujícím (čti pomalým) metabolismem.

Abych tedy plynule navázal na předchozí článek. Svého vrcholu v hubnutí a sportování jsem dosáhl někdy v červenci roku 2009. Tehdy jsem vážil oněch 76 kg a cítil se skvěle. Pak jsem ale začal pracovat na opačném směru tohoto procesu. Na konci tohoto “snažení” jsem měl 91 kg a funěl při každém výstupu do několika schodů.

Labrador Jak jsem tohoto krásného čísla dosáhl? Přece jen.. 15 kilo je solidní váha. Můžete si to představit jako 3letého labradora nebo jakkoliv jinak. Inu.. nebylo to lehké, to vám dopředu prozradím.

Naprostým základem je, ihned zanechat provozování jakýchkoliv sportů a všude jezdit zásadně městskou dopravou nebo ještě lépe autem. Pokud tohle zvládneme, tak máme z poloviny vyhráno. Dalším důležitým krokem je, začít se zvětšováním porcí, které si nakládáme na talíř a postupně ubírat také na intervalech, kdy si jídlo dopřáváme. Nejlépe je jíst maximálně 3-4x denně a z toho 2x večer! K večeři si připravujeme ty nejlepší jídla, která jsme si po celou dobu sportování a hubnutí odpírali. Teď už přece nemusíme! Je dobré také během dne jídla proložit nějakým zákuskem ve formě různých tyčinek a pamlsků.

Nyní jsme ve fázi, kdy stabilně přibíráme a cítíme se pořád přeplnění. Nebojte se, to přejde. Žaludek si jen musí zvyknout a trošku se nám zvětšit. Je také vhodné si ke každému jídlu pustit nějaký seriál, abychom naprosto nevnímali, co a kolik toho vlastně jíme. Zároveň si také jídlo spojíme s další zábavnou činností a o to víc se na něj budeme těšit. Abychom neponechali nic náhodě, najdeme si hodně práce a jiných činností, které nás nepustí ze židle od našeho počítače.
Teď už stačí jen vydržet. Ze svých zkušeností doporučuji tuto kůru aplikovat v potřebných dávkách nejméně po dobu 1 roku.

Tak a máme to! Můžeme si gratulovat. Vážíme zase jak chlap a můžeme na sebe hodit ty skvělé hadry, které jsme minulé léto odložili, protože nám byly velké.

V příštím díle bych vám rád popsal, jak jsem zase 15 kilo zhubnul. Jen si na ten díl budete muset nejméně 6 měsíců počkat. Držte mi palce!

Jak zhubnout 10 kilo

Běhání Ano, svěřím se vám, jak se mi to tenkrát podařilo. Rozhodně ale nečekejte rady, jak rychle zhubnout, jak zhubnout za týden, apod.
Psal se rok 2009 a já při svojí výšce 178 cm vážil tehdy rekordních 86 kg. Ve 21 letech to není opravdu žádná sláva a tak abych lépe vypadal a ještě lépe se cítil, začal jsem s tím něco dělat. Zkrátka jsem si řekl “chci zhubnout”.

Za 5 měsíců jsem měl o 10 kilo méně a cítil jsem se naprosto skvěle! Jak jsem to dokázal?

  • minimálně 4x týdně jsem běhal nebo běh vyměnil za squash, ping-pong, posilovnu nebo jiný sport
  • striktně jsem dodržoval správnou stravu (bez diety to nešlo, kamarád mi napsal jídelníček na hubnutí a zároveň nabrání svalové hmoty)
  • žádný alkohol (zadržuje a zabraňuje spalování tuků)
  • hodně jsem pil vodu (víc než 2,5 litru denně)

S tímhle programem v hlavě jsem začal v polovině března a už v červenci jsem měl 76 kg. Asi nikdy v životě jsem se necítil líp a zvedlo se mi taky sebevědomí.

A co bylo na celém procesu hubnutí nejtěžší? Vydržet to! Mít tu vůli. Při akcích a party se jen těžko odmítá alkohol a v restauraci to nejlepší (ale nejnezdravější) jídlo. Zkrátka je nejdůležitější se nepřežírat a nevykašlat se na sport.

Čekali jste nějaké zázračné rady? Ne, opravdu je to o zdravé stravě a pohybu, jak říkají všude jinde.

V dalším díle vám popíšu postup, jak přibrat 15 kilo.

Atmosféra na zápase (Panathinaikos fans)

Škoda že takováhle atmosféra nepanuje na našich basketbalových zápasech. A myslím, že i některé fotbalové kluby by se nemohly pochlubit takovým chorálem a skvělými fanoušky!

/—html

http://www.youtube.com/v/u0rMe2Vyb9E


Read the rest of this entry »

Fotbalová neděle (SFC vs. Žižkov, Sparta vs. Jablonec)


Na Žižkov jsme se vydali už časně z rána (9:15), protože pod žižkovským vysílačem se tradičně začínalo v 10:15. Cesta na stadion byla poklidná, ale šálu SFC jsem hrdě vytáhl až před branami stadionu, kde jsem viděl početnou skupinu (200 – 250) opavských fanoušků silně podpořenou polskými borci. Po důkladném prošacování jsme se dostali na stadion – bohužel všichni takové štěstí neměli a byli vpuštěni až po 20ti minutách uklidňování policejními těžkooděnci. Nemohli tak vidět “výběh” opavského fanouška, který si to v 1. minutě namířil přes hřiště k žižkovskému kotli, kde se snažil ukořistit vlajky. Místo toho však dostal několik ran a byl polit pivem. Po jeho odvedení pořadateli mohla hra pokračovat. A pokračovala velmi úspěšně – už v 6. minutě šla Opava do vedení zásluhou mladíčka Kozáka. Jenže ve 21. minutě fauloval Jarda Kolínek v pokutovém území a Švancara se z penalty bohužel nemýlil. Ve druhém poločase se toho moc zajímavého nedělo a tak jsem se několikrát přistihl, jak spíš koukám na opavské hooligans jak se perou s policií ČR. Soupeři tak odešli smírně stejně jako v 1. utkání v Opavě.

SFC Opava vs. FK Viktoria Žižkov 1:1 (1:1)
Průběh zápasu si můžete přečíst na oficiálních stránkách SFC Opava.


Na Spartu jsem se hodně těšil. Ani ne tak kvůli Spartě (té fandím jen v Lize mistrů nebo poháru UEFA) jako takové, ale spíš kvůli Toyota aréně, ve které jsem nikdy nebyl a myslím, že to byl velký nedostatek. Při představě plného domu to musí být nádherný zážitek. Ten se však ve neděli bohužel nekonal. Sparta předváděla mizerný fotbal a Jablonec naopak krásnou hru. A ač jsem seděl na sparťanské tribuně, vnitřně jsem přál Jablonci, ať překvapí a odveze si 3 body. Tak se taky stalo! Ze zápasu jsem si odnesl 2 otázky – proč nehrál Lustrineli od začátku (jako jediný tvořil hru) a naopak proč Kolář vůbec nastoupil (jakýkoliv balón na něho šel byl předem ztracený). Několikrát jsem se také na adresu Koláře zasmál, když už i skalní fanoušci pronášeli vtipy k jeho osobě (“teď to dej Kolářovi – ať to zamete do autu” nebo “Kolář bude mít po dnešku asi hodně zahraničních nabídek”). Nejlepší hláška večera však byla:

“Ty vole Řepka udělal kličku! … A bez faulu!”

:))) Opravdu jsem se v tu chvíli smíchy nemohl udržet. To však nic nemění na tom, že to byl ze strany Sparty výkon hodný mistra, ale nanejvýš druhé ligy! Proto i samotný kotel v závěru vyvolával: “My chceme SPARTU!” a na jablonecké: “Hrajete hovno” odpovídal: “Máte pravdu!”.

AC Sparta Praha vs. FK Jablonec 97 0:3 (0:1)
Jasný debakl Sparty!