už teď! Věděl jsem to už dávno, ale až v pátek jsem si pořádně uvědomil, co
mám..
V pátek jsme totiž měli stužkovací večírek, který mě jen utvrdil v tom, že naše
třída je to NEJ co mě mohlo na střední škole potkat!
Některé
lidi jsem už blíž znal .. věděl, jak se chovají i mimo školu a co si k nim můžu
dovolit nebo co od nich čekat! Ale až tahle ?akce? mi přiblížila i ty, kteří se
našich mimoškolních akcí spíš stranili nebo brzo odcházeli a nijak zvlášť se
neprojevovali!
Teprve
teď vím, jak vypadá „mr. Pačka“ po 3 pivech. Protože mě naprosto
uchvátil svou větou ke mně: ?A my-myslíš si..myslíš, že 3 piva je moc? Můžu si dát ještě??. Jeho skromnost nezná mezí..ale to bylo po 3 pivech! Teprve ke konci večírku jsem se dozvěděl, co si o mně doopravdy myslí. Je sice pravda, že to už měl v sobě těch piv víc a nezůstal jen u nich 
To už pak lítaly vzduchem věty typu: „Já jsem nekosil..co
si o mně k**** myslííííš! Kosí jenom SRAČKY..já NE!„. A hned na to se pustil zábradlí u řeky a málem se sklidil k zemi..naštěstí stál blízko Peťa Hanzalík(aspoň myslím, že to byl on ? moje rozeznávací schopnosti už taky nebyly nejlepší ) a chytl ho. A Martin se jen smál jako malé děťátko, které
málem vypadlo z kočárku, ale maminka ho na poslední chvíli chytla. Naštěstí už to podruhé nezkoušel a zase se pevně chytl zábradlí. Nebo mi taky vroucně poděkoval, jak je moc vděčný za to, že už od prváku má skříňku právě se MNOU. Že je to velká „pocta“.
Ale nebyl to jen on, kdo mě tak překvapil. Víťa Hampl se měl taky čile k světu!
Když začal zpívat a hrát duet ?Kobeřických synků? p. učitel Urbiš a Stuchla,
tak nadšeně tleskal a hulákal „ještě ještě„..ostatně ? je to
na videu, takže se na to určitě někdy podíváme 
Na
co taky budu určitě vzpomínat, jsou učitelé!
Protože
to není samozřejmost, aby si žák tak dobře rozuměl snad s celým učitelským sborem..možná
za to může celý náš kolektiv, ale i tak! Na mnohých školách studenti své
učitele přímo nenávidí a za jejich zády vulgarismy na jejich adresu zrovna
nešetří, ale my namísto toho s nimi popíjíme a zpíváme na zahradě od našeho
třídního učitele nebo se v hodinách tělocviku slovně ?popichujeme? s p.učitelem
Srubkem..
Hodně se mi taky líbí, jak s námi mluví pan učitel Burian..pěkně narovinu a
díky jeho větám: „Přes to nejede vlak!“ nebo taky: „Hoši
- to už je jen onanie“ – což rád používá pro dopočítávání těžšího
příkladu, který už je skoro vyřešen, jen se to musí „dodělat“.
Proto se mi bude stýskat..a nejradši bych si to studium prodloužil o další 4
roky! A myslím, že bych nebyl jediný.
Snad se nám někdy podaří uspořádat setkání podobné tomuhle.
Ale to asi hodně předbíhám..pojďme si ještě užít toho půl roku, co nás na téhle
skvělé škole ještě čeká!